blog o cestování s dětmi

Jak na (sebe)prezentaci

Jak po rodičovské dovolené zazářit v profesním životě, když ten vlak s nápisem kariéra dobíháte s jazykem na vestě, z kabelky vám při tom trčí pórek a vy víte, že tu osmistovku mezi stanicemi domov – školka/škola musíte dát rychleji než Lída Formanová? Když ty „slušný hadry do práce“ už lehce nakousnul mol, nebo se jak jinak, srazily v sušičce? Když vám během meetingu mezi všemi targety prolétává hlavou, že ještě musíte koupit ty bačkůrky, vyfouknout vajíčka, připravit krabičku od taveňáku na výtvarku nebo koupit všiváček?

Čím více žen během setkání na naší Offline chaloupce potkávám, tím víc se utvrzuji v několika věcech.

JAK MOC POTŘEBUJEME ČAS SAMY NA SEBE A JAK MÁLO HO MÁME

Někdy mám pocit, a snad se dámy nebudou zlobit, že se na chaloupce scházíme s nadsázkou řečeno jak smečka vyhladovělých psů s vyplazeným jazykem a kapající slinkou, kteří čekali na tu svou příležitost si odepnout to pomyslné vodítko s vyšitým nápisem „domácnost“. Myslím, že to je nám ženám vlastní. Jen velmi těžko se nám daří si ukrajovat čas pro sebe. Ty výčitky, že je to na úkor dětí, známe snad každá. I já to tak mám a vlastně až teď, když jsou děti starší, se mi daří odjíždět s větší lehkostí. Protože vím, že ta dávka energie, kterou si dovezu domů, ze mě udělá alespoň na pár chvil pohodovější mámu. No, do chvíle, než se zase nas… :-))) Ono někdy stačí otevřít dveře a jste tam, kde jste byly, že jo.:-) Poznámka pod čarou – neříkám, že muži to nemají podobně. Jednoduše řečeno, s narozením dětí se nám ty životy trochu převrátí vzhůru nohama a na poleženíčko na lehátku s mojitem v ruce si musíme trochu počkat.

Může být těžké nenechat naše potřeby mezi všemi těmi porody, autosedačkami a domácími úkoly upadnout v zapomnění. To byl jeden z důvodů, proč jsem začala organizovat před šesti lety ony Frauenakce. Abychom měly příležitost jen tak si odfrknout, nevláčet za sebou ty každodenní trable a prostě jen být v přírodě s ženami s plus minus podobnou zátěží každodenních povinností.

JAK JE VZÁJEMNÉ SDÍLENÍ OBOHACUJÍCÍ

Každá z nás jsme jiná. Každá si neseme to své. Každá máme jinou životní zkušenost i jinou náturu. Přesto během vzájemného, naprosto přirozeného a neřízeného sdílení zjišťujeme, jak moc společných témat máme. Najednou v tom nejsme samy. Vidíme, že to, co se děje nám, se děje i jinde (krom teda instagramu, tam děti nekřičí a nehádají se, manželé neprdí, nám zase nerostou chlupy ani kozí bradky…) Navíc se inspirujeme různými přístupy, pohledy na věc a rozšiřujeme si obzory. Ať už v oblasti kultury, politiky nebo zdraví… Já to miluju!

Nechápejte mě špatně. Nesedíme v kruhu, nemáváme u toho vonnými tyčinkami ani henou (ne že by na tom bylo něco špatně), prostě se sjedeme na chalupě, pokecáme, jdeme na výlet, něco popijeme a basta fidli hotovo. Aniž bychom si daly za cíl si duši pročistit, odjíždíme nezřídka s pocitem, že máme hlavu v oblacích, jak lehko nám je.

JAK TĚŽKÉ PRO NÁS ŽENY JE SE „VRÁTIT“

To uvědomění si, jak těžké pro nás ženy může být, se po letech s dětmi doma vrátit do práce a zazářit jako v dobách své největší slávy, mě přivedlo k tomu, že jsem se rozhodla na chaloupce zorganizovat víkendový kurz s Helenou Bartošovou, lektorkou prezentačních a improvizačních dovedností, jednou ze zakladatelek projektu Filharmoniště a herečkou anglického divadla Azyzah Theater. Protože rozchodit sebevědomí může být někdy oříšek. Však kdo čeká na gazely, které mají ob týden nemocné děti, na pár let vypadly z praxe, zatímco na startu čekají energické mladé kusy plné upgradovaného know how, které jsou připravené potit krev? Třeste se! Já jdu! Tak určitě. Jasně, že máme obrovskou výhodu – životní zkušenost, nadhled a praxi. A tohle je potřeba světu ukázat!

Ztráta sebevědomí je častým tématem. A přibývající věk tomu občas nepřidává. Když jsou děti malé, jedeme na plno a malicherné úvahy si možná ani nepřipouštíme. Ale co když děti začnou pomalu opouštět hnízdo, pupeční šňůra se prodlužuje a vám začíná natvrdo docházet, že nejbližší mezistanice je přechod?:-)

O to víc jsem nadšena z toho, jak skvělý workshop pro nás na chaloupce Helena Bartošová připravila! V jejím podání totiž dostanete mnohem, mnohem víc než čekáte. Helča je mistrem svého oboru a oplývá obrovskou dávkou empatie, díky které se jí daří rozzářit to světlo, které každá z nás v sobě má. A které možná trochu pohaslo v průvanu během věčného lítání na pravidelné lince pračka- myčka- sušička.

Měla jsem s Helčou možnost absolvovat dva její kurzy. Jednodenní kurz Public speaking a dvoudenní Workshop prezentačních dovedností s pobytem v přírodě právě u nás na chaloupce. Z obou kurzů jsem odcházela nadšená.

Kombinace seberozvojového workshopu s výletem je dle mého dokonalá záležitost. Je skvělé, že během jednoho víkendu máte prostor se profesně posunout dál, poznat nové lidi a jako bonus k tomu dost času strávit na čerstvém vzduchu, aniž by vás někdo tahal za nohavici a pokníkával, že má hlad, chuť a že už nemůže. 🙂

Ostatně, už v loňském roce jsem zažila, jaké to je spojit kurz s výletem. Na chaloupce proběhl Kurz první pomoci od Zdrsem (letos proběhne verze Junior pro děti) a ještě nás čeká Kurz s Moderní sebeobranou (Kurzy jsou bohužel pro letošek už obsazené).

Ale zpět k Helče a jejím kurzům, protože ty si zaslouží pozornost. Kromě spousty tipů, jak pracovat s hlasem, dechem nebo trémou jsme si odnesly sebejistotu a odvahu. Naučily jsme se správný postoj, jak pracovat s gesty, mimikou, jak využívat ticha ve svůj prospěch, jak lépe artikulovat, no prostě, jak se stát hvězdou co září a ne jen nesměle problikává.

Byl to „nadupanej vikend“ plnej báječných a inspirativních žen. Neobvyklá možnost vystoupit z komfortní zóny (kolikrát jste jeli na víkend někam, kde jste nikoho neznali?) a překročit vlastní stín (a taky trému, stud a pochybnosti) pod vedením lektorky (sebe)prezentačních dovedností.

Skvělá kombinace kurzu uvnitř a aktivit venku včetně fakultativního výletu za výhledem na východ slunce :-).

Co se týče samotného programu, neměnila bych absolutně NIC. Myslím, že to je hodně o tom, co člověku sedne, ale vidím věci podobně. Nejsem úplně statický člověk, potřebuju pohyb a tohle bylo přesně pro mě. Něco jsem se dozvěděla a do toho byla v přírodě, která mě uklidňuje. A navíc jsem se tam cítila strašně dobře, jako mezi kamarádkami. Nebo jak to říct, díky tobě jsem zažila pocity jako bych byla někde v zahraničí na studiu, pocity dávno zapomenutý. Jak jsem říkala v neděli nadšeně manželovi, během těch dvou dnů jsem naplnila hned tři svoje potřeby! Kurz, příroda, kamarádky. Jsi neskutečná hostitelka a všechno to bylo takový autentický, nefalšovaný a ryzí.

„Díky Janči a Helči a dalším úžasným ženám, které přijely na kurz Prezentačních dovedností na Offline chaloupku, si i několikátý den po návratu do reality v sobě držím pocit ryzího štěstí a radosti ze zážitků a skvěle investovaného času. Workshop byl neuvěřitelně interaktivní a přinesl mi mnohem víc, než jen zdokonalení prezentačních dovedností. Tři dny jsem podvědomě pracovala na svém sebe-vědomí, sebe-hodnotě a schopnosti vystoupit ze své komfortní zóny. Offline chaloupka a Českosaské Švýcarsko vytvořily tak dokonalé kulisy, že jsem ze sebe dokázala dostat mnohem víc, než jsem si myslela, že se ve mně skrývá. Ze srdce děkuji a už teď se těším na příště.“

Jani,

v první řadě díky za tenhle víkend. Potřebovala jsem přesně tohle, partu prima ženských, sdílení, smích, a kurz s Helčou k tomu byla třesinka, která přišla přesně v tu chvíli, ve kterou měla. Budu z toho čerpat ještě dlouho.

Mně nechybělo vůbec nic. Chaloupce se nedá nic vytknout 😍

Líbilo se mi, že kurz byl takhle členěný na celý víkend, protože být to v jeden den, vůbec bych to nedokázala vstřebat a zažít si to, co nám Helča říkala.

Suma sumárum: dávám deset báglů z deseti. A už teď se těším na další kurz!

A výlety? I ty byly troufám si říct skvělé! Šaunštejn, Dolský mlýn, východ Slunce na Jetřichovických vyhlídkách… Nechali jste se nalákat?

Foto: Šaunštejn @Narubylife

Vilemínina stěna
Mariina vyhlídka

Nabídku kurzů Heleny Bartošové sledujte na jejím FB, IG či Linkedin.

Chcete-li navštívit krásná místa jako my, inspiraci najdete v mých průvodcích Českosaským Švýcarskem.

A potřebujete-li reprezentativní fotografie na životopis nebo rodinné fotky, určitě mohu vřele doporučit fotografku Marie Hejl, která nám zdokumentovala i tento nádherný víkend. Mrkněte na Marušky práci!

A že chcete vyrazit příště se mnou na chalupu a odreagovat se? Napište mi na sdetmivbaglu(@) seznam.cz a já vás zařadím do mailingu. Letošní naplánované akce už jsou obsazené (v dubnu se ještě nějaké místo najde), ale třeba se na vás usměje štěstí jako na náhradníka!

Láká vás pobyt u nás na chaloupce? Nedivím se:-) Víc informací najdete https://sdetmivbaglu.cz/offline-chaloupka-v-ceskem-svycarsku/

A kdo jsem já? Jana, autorka blogu S dětmi v báglu a tří knižních průvodců. Je nejvyšší čas zazářit!

Helčo, Maruško, ostatní ženy, děkuji!

Zanechat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Světe, tady jsou mé děti!

Vysvědčení aneb kolik to háže?

Proč si sepsat drobné úspěchy aneb co jsi letos dělala?