Láká vás vyrazit s dětmi nočním vlakem po Evropě a hledáte inspiraci? Tápete v tom, jaký je rozdíl mezi lůžkem a lehátkem? Ptáte se, jaké jízdenky tedy potřebujete, když cestujete s dětmi? Kde lístky koupit nejlevněji? Pavlína, která se s ohledem na ekologii snaží cestovat primárně vlakem sepsala tento velmi inspirativní článek. Najdete v něm skvělé rady a tipy nejen, pokud cestujete s miminkem či malými dětmi, ale i s dětmi staršími. Pavlíno, děkuji!
Nočním vlakem s dětmi. Jak na to?
Synovi byly čtyři měsíce, když jsme poprvé zvažovali, zda s ním můžeme cestovat stejně, jako jsme to dělali dříve. Určitě jste to někdy slyšeli: S dětmi už není nic jako dřív. Nemůžete žít tak, jako dříve. Samozřejmě že se toho spoustu změní, ale propadat panice a zahodit svůj styl života a/nebo ekologické preference člověk nemusí. Vzhledem k tomu, že se mezitím z vlaku stal náš hlavní dopravní prostředek, ptají se nás kamarádi a známí často na rady. I proto jsem sepsala pár praktických tipů a našich zkušeností, jak na cestování nočními vlaky s dětmi.
Jak již asi tušíte, tu cestu jsme s naším synem-miminkem nakonec podnikli. Koupili jsme lístek na noční vlak do Budapešti a vyrazili s krosnami na zádech a dítětem v nosítku na cestu po Balkáně. Zpáteční lístek jsme nepořizovali, neboť jsme netušili, jak to půjde, kam se dostaneme a zda se z Budapešti nebudeme hned vracet zase domů. Odjezd o půlnoci samozřejmě nebyl ideální, ale zvládnutelný: syn večer usnul v manduce, chvíli otevřel oči v mumraji ve spacím kupé (kde na nás spolucestující celkem vyděšeně zírali, když si všimli dvou malých očí na hrudi) a pak usnul vedle mě na lehátku. Noc proběhla stejně jako doma: spaní, kojení, spaní, kojení, spaní – až na to, že jsme se probudili ve slunné Budapešti. Nakonec jsme strávili příjemný měsíc na cestě přes Maďarsko, Srbsko, Makedonii, Kosovo, Černou Horu a Chorvatsko (kde nebyl vlak, přesedlali jsme na autobus).
Na tomto stručném příběhu se ukazuje hned několik základních „pravidel“: Jenom vy rodiče znáte své děti a tušíte, co a kdy s nimi zvládnete. Pokud jsou vaše noci tak jak tak nezvladatelné a dítě je skoro celé probrečí, tak se vyplatí spíše počkat, než si navykne na určitý rytmus. Hlavně musíte být vy v pohodě. A je dobré když víte, na co při výběru cesty dávat pozor.
Co se týče času odjezdu, tak nejsnazší bývají spoje v podvečer, kdy stihnete udělat rituály před spaním a v obvyklý čas ulehnout s dětmi na lůžko. Na druhou stranu přijíždět někam v pět nebo šest ráno také není s dětmi úplně ideální (pokud nejste ranní ptáčata). Musíte navíc počítat s tím, že vás průvodčí obvykle tak půl hodiny před příjezdem přijde vzbudit. V tomto ohledu si bohužel nejde moc vybírat, protože nočních spojů je poměrně omezené množství. Když se ale chystáte vyrazit poprvé, tak podle toho můžete uzpůsobit vaši destinaci. My už ostatně vybíráme cíl dovolené podle toho, kam se dostaneme (nočním) vlakem – ale o tom až později.
Není postel jako postel
Zmínila jsem se o lehátku a o lůžku. Ve vlakové terminologii jde o dvě různé věci a kdo ještě nejel nočním vlakem, tomu se hodí přečíst tyto odstavce. V nočních vlacích můžete vybírat z různých způsobů přepravy. Děti do šesti let nemusí platit, nemají pak ale nárok na vlastní postel a tudíž se musíte vejít na jednu postel.
LEHÁTKA: Existují kupé, kde je šest lehátek: tedy na obou stranách tři úzké postele nad sebou. Lístky na ně jsou nejlevnější, zároveň máte ale nejméně místa a kupé sdílíte s neznámými lidmi (tedy pokud nejste šestičlenná rodina, která má celé kupé pro sebe). Lze koupit lístky i do čtyřmístného kupé – v tom případě jsou rozložena lehátka jen úplně nahoře a dole. S dětmi mladšího věku je samozřejmě nejbezpečnější mít místa dole. Horní patra mívají – dle dopravních společností a typů vlaků – dost rozdílné zabezpečení proti spadnutí: od žádného, přes pás stažený ze stropu k lehátku až po mini-zábradlí. Polštář a peřina s povlečením jsou samozřejmostí. Někdy je v ceně i snídaně. Koupelny/WC jsou sdílené dvě pro celý vagón.
LŮŽKA: Dražší a komfortnější variantou jsou lůžka. Lůžka jsou širší než lehátka a jsou umístěná v počtu jedno, dvě nebo tři nad sebou. Na druhé straně kupé pak máte umyvadlo a další prostor pro zavazadla, v nejluxusnějších kupé máte dokonce i vlastní sprchu a WC.
SEDAČKA: I přes noc můžete cestovat v sedě, což ale s dětmi zrovna nedoporučuji. Pokud máte smůlu, tak neustále někdo vystupuje a nastupuje, rozsvěcí a zhasíná a na spaní není prostor ani klid. Variantu, kterou se brzy chystáme vyzkoušet, je privátní kupé na sezení. Sedačky by mělo být možné srazit a vytvořit z nich pomyslné letiště přes celé kupé. Měla by se tam vyspat celá čtyřčlenná rodina (oficiálně lze takové kupé zarezervovat pro tři dospělé/platící osoby). Jen peřiny nejsou k dispozici.
Není to nebezpečné?
Možná vás v této souvislosti napadá, jak je to s bezpečností, když spíte. Ve spacích vagónech je obvyklé, že vás průvodčí nechá nastoupit až poté, co mu ukážete lístky. Nastupovat tedy mohou jen ti, kdo si koupili místa na spaní. Někdy jsou tyto vagóny uzamčené, že nemůžete projít do jiného vagónu, jindy je vlak průchozí. Každé kupé je ale navíc vybaveno zámkem, takže se na noc můžete zamknout. Já v tomto směru nemám dosud žádné špatné zkušenosti.
Z mého pohledu jsou hlavní noční nepříjemností policejní kontroly na schengenských hranicích (někdy i uvnitř EU – třeba mezi Mnichovem a Lublaní nás kontrolovali třikrát za noc). Ty jsou logicky uprostřed hluboké noci a dokáží být poměrně hlučné. Policie kontroluje pasy/občanky všech cestujících (dřív stačívalo, že měl průvodčí všechny pasy u sebe, poslední dobou ale policie v kupé rozsvěcí a kontroluje všechny a všechno osobně). Děti nás naštěstí zatím nikdy budit nenutili. Pasy nebo občanky ale samozřejmě musí mít i ony sebou.
Kam vyrazit a kde koupit lístky?
Nočních vlakových spojů není bohužel moc, ale v poslední době alespoň sílí tendence přidávat nové trasy. Přehlednou interaktivní mapu najdete například na nachtzugkarte.de (německy a anglicky, ale pochopitelná i bez znalostí těchto jazyků). Podívejte se na blízká velká nádraží, kam jedou vlaky v noci a nechte se inspirovat na příští dovolenou. My s partnerem už v podstatě vybíráme destinaci podle toho, kam a jak se dostaneme dobře vlakem (letos jsme tak „skončili“ v Rumunsku, protože jinam už bylo vše vyprodané – a rozhodně jsme toho nelitovali). Zatímco dřív jsme občas nasedli i do letadla, ale poslední roky je pro nás udržitelné ekologické chování důležitější.
My nejčastěji vyrážíme z Prahy nebo Mnichova, občas z Vídně, Berlína nebo Budapešti. Cestovali jsme zatím do Rumunska, do Itálie, do Francie, do Švýcarska (a dál interrailem do Španělska – ale o tom třeba příště), do Polska i do slovenských Tater. Mimo Evropu se dá také jezdit nočními vlaky – to máme zkušenosti jen z Thajska a Vietnamu.
Vzhledem k tomu, že ale plánujeme celkem na poslední chvíli, tak bývají místa na spaní často vyprodaná. Aneb místa ve spacím vagónu (obzvlášť o prázdninách) je výhodné shánět včas. Spoje Českých drah musíte obvykle kupovat na nádraží anebo telefonicky. Někdy se ale vyplatí podívat na e-shop zahraničního dopravce. Většinu vlaků organizují rakouské dráhy a na jejich webu se dají lístky pořídit i online (www.oebb.at). Jen si tímto způsobem nemůžete vybrat, která místa dostanete.
Občas takto narazíte i na dost rozdílné cenové nabídky na stejné trase. Třeba do Rumunska se dá jet jak z Budapešti, tak z Vídně a lístky můžete koupit přes české, rakouské, maďarské nebo rumunské dráhy, přičemž ty rumunské byly o dost levnější (a šly koupit online). Naopak lístek z Vídně do Olomouce byl u rakouských drah podstatně levnější než u českých. Pokud vám tedy cena není jedno, tak se vyplatí srovnávat. Pro rodiny může být cenově zajímavý i interrail, protože každý dospělý může vzít zdarma až dvě děti. Zrovna na noční vlaky ale bývá počet interrail-míst omezen a musí se za místenku připlácet, takže pokud se nechystáte dále cestovat vlaky, tak se nemusí vyplatit.
A ještě tip na závěr. Většina našich cest je nezapomenutelná, ale naše děti i my jsme byli naprosto nadšení z cesty na Sicílii. První noc jsme přejeli z Mnichova do Říma. Přes den jsme se pokochali městem a večer nasedli na druhý noční spoj, který jel část na severní pobřeží Sicílie do Palerma, část na východní pobřeží do Catanie. Na jihu Itálie tento celý vlak nalodí na trajekt a ten ho převeze na ostrov. Cestou zpět jsme se takto naloďovali v relativně snesitelný čas, takže náš starší syn to s námi mohl sledovat a směli jsme se dokonce krátce projít na palubě lodi. Byl to pro něj velký zážitek! A fakt, že se ráno probudíte a za okny vidíte moře a pak vystoupíte na nádraží v Cefalú nebo v Taormině (nebo jinde na té trase) a jste za pár minut na pláži, je jedinečný.
Mimochodem… znáte značku Poketo? Já ji neznala (zjistila jsem náhodou, že je spojená právě s Pavlínou), ale jsem nadšená z učebních pomůcek, které tyto tři mámy (včetně Pavlíny), co za značkou stojí, vyrábí. Určitě se na jejich nabídku podívejte!
Pokud jste němčináři, mrkněte i na knihy, které Pavlína napsala. Je totiž autorkou tří průvodců (kde jsem to jen….) na turistiku/cyklistiku kolem Berlína, resp. Lipska a Halle (Wandern mit Kindern rund um Berlin atd.)
A jestli si chcete přečíst víc článků na téma cestování vlakem, určitě by vám neměl uniknout můj report o cestě „Máma a dcera“, ve kterém sdílím zkušenost s Interrail Ticket – díky kterému jezdí děti do 12 let s rodiči po Evropě zdarma.
Nebo článek o cestě vlakem do Švýcarska od Karly z Červené propisky.
Pokud byste rádi nechali auto doma a vydali se na dovolenou do Alp, ani to není problém. Jaká oblast je pro to s dětmi ideální píši v tomto článku. A v průvodci Toulky s dětmi v báglu najdete tip na dovolenou vlakem, tentokrát v oblasti Stubai.
A jestli vás lákají Tatry s dětmi vlakem, i na to jsem na blogu připravená!
Jestli si chcete cestování vlakem s dětmi otestovat na kratší vzdálenosti, můžete se vydat za krásami Saského Švýcarska.
Rádi byste si nocování ve vlaku vyzkoušeli nanečisto? Na odstavené koleji?
A pokud hledáte tipy na výlety s dětmi, nezapomeňte se podívat na mé tři cestovní průvodce. I díky nim funguje tento blog bez spoluprací a reklamy.
Zanechat komentář