Autor: Lenka P.
Vraceli jsme se do Tater po 7 letech, tehdy mladšímu byly necelé 4 roky, kdy to byl pro nás test, co zvládne, než se vydáme do Alp. Ušel toho tehdy spousty, ale přeci jen na velké túry nedošlo. Teď jsem si už ale netroufala na poměrně dlouhou cestu autem sama, protože mě to dost unavuje a tak jsme zvolili Pendolino. Jezdí přímý spoj Praha – Poprad Tatry dvakrát denně. My jsme vyráželi z Pardubic kolem 7 ráno a cesta trvala 5,5 hodiny. Z Popradu pak jezdí každou hodinu přímý vlak do Starého Smokovce nebo dál na Štrbské pleso.
Lístky jsem kupovala cca 3 měsíce dopředu (dřív to ani nejde) a vyšel nás zpáteční (dospělý, junior a dítě) na 2200 Kč včetně místenky. Cestování bylo super, měli jsme jen jeden kufr, plus každý svůj batoh a pohorky na nohách, ale samozřejmě je možné si vzít kufrů víc. Já jsem úsporný balič a nechce se mi vždy vláčet víc zavazadel. Dětem už je 10 a 14, takže nepotřebují každý den čisté tričko. 😃
Na cestování z Popradu a po Tatrách električkou jsme si pořídili týdenní lístek za 14 EUR dospělý a 7 EUR každé dítě. S tímto lístkem pak můžete jezdit neomezeně. Električka jezdí pod celými Tatrami a dají se tak super dělat túry, kdy vyrazíte z jednoho místa, někam dojdete a zpět se svezete právě električkou zpět. Jen je dobré si ráno rozumně přivstat, protože kolem 9-11 hodiny je pak už električka dost narvaná, hlavně směrem na Štrbské pleso.
Ubytování (se snídaní) jsme byli v penzionu Sibír. Ubytování je cca 100 m od zastávky električky. Za mě rozumný poměr cena/výkon. Majitel i rád poradí s výlety. K večeři jsme si vezli expressmenu a zbytek jsme si koupili na místě. Dalo by se chodit i na jídlo, ale nechtěli jsme utrácet. Penzion má lednice a vždy na patře vybavenou kuchyňku.
Měli jsme čistých 5 dní na túry, a i když počasí bylo všelijaké, tak jsme je využili naplno. Mě těsně před odjezdem zlobila noha, takže jsem musela zařazovat i odpočinkové dny. V Tatrách se dají sfouknout i mnohem náročnější trasy a nebo i lehčí s menšími dětmi. My nejsme žádní extrémisté a chodíme tak maximálně 15 km. Nejvyšší převýšení bylo kolem 900 m u nejnáročnější trasy.
1.Električkou jsme jeli do Tatranské Lomnice, pak lanovkou na Skalnaté pleso a odtud pěšky přes Velkou Svišťovku na chatu při Zelenóm plese. Stoupání bylo v pohodě, náročnější pak bylo klesání k plesu, kde ke konci byl kousek i s řetězy, ale nic drastického. Na chatě obídek, dalo by se tady i chvilku smočit nohy v plese a odpočívat déle, ale nás tam už chytl déšť. Trasa se dá protáhnout na Velké Biele pleso, ale nám to stačilo. Pohodovou, možná až trochu nudnou cestou, se pak jde dolů do Biele vody. Dá se to jít až zpět do Tatranské Lomnice, my jsme se však kousíček svezli busem.
2. Ze Starého Smokovce jsme vyjeli pozemní lanovkou na Hrebienok a odtud pěšky na Sliezsky dom. Tady je opět krásné fotogenické Velické pleso a Velický vodopád. Odtud jsme šli dolů po žluté zpět do Starého Smokovce. Toto byla spíš méně náročná trasa.
3. Ze Starého Smokovce jsme jeli lanovkou na Hrebienok a odtud přes Zámkovského chatu na Téryho chatu. Po cestě jsou vodopády- když se otevře Malá studená dolina, tak máte cíl s hranou před sebou a přijde Vám to neuvěřitelné. Cesta je náročná, ale nic extrémního. U Téryho chaty jsou opět vodopádky, plesa a dalo by se tam chvilku vegetit, ale my jsme tam chytli docela zimu a vichr, takže čepice, bundy a hurá po obídku dolů. Kdysi před lety jsme to s dětmi došli do půlky doliny a pak nás vyhnala bouřka, tak jsme tam měli dluh.
4. Jelikož při sestupu mi už stávkovala moje problematická noha, tak jsme museli další den zařadit odpočinkový. Dojeli jsme tedy jen električkou na zastávku Popradské pleso a odtud pěšky k Popradskému plesu – tady je to vyloženě asfaltka vhodná i pro kočárky a menší děti. Bohužel je to i dost velká davovka a jde se pak kolem plesa a ke Štrbskému plesu už v zástupu lidí.
5. Poslední den jsme měli v plánu další větší trasu, která měla být vrcholem. Električkou na Štrbské pleso, lanovkou na Solisko a odtud po žluté přes Furkotskou dolinu, Bystrou lávku (sedlo s řetězy) do Mlýnické doliny na vršek vodopádu Skok. Po cestě jsou krásné výhledy na 5 ples. Když jsme ale dojeli ráno k lanovce na kopcích seděl totální humus, nulová viditelnost a radar bohužel nevěstil nic dobrého. Stornovala jsem proto lanovku a šli jsme pěšky jen k vodopádu Skok s tím, že vylezeme nad něj. Tam jsou lehčí řetězy a je tam nad ním už moc pěkný výhled. Je to taková hodně profláklá trasa a bývá tam dost lidí, ale ti většinou zůstanou u vodopádu a nad něj už jich moc nevyleze. Po cestě nám ale začalo vyloženě cedit a tak jsme jen došli k vodopádu a zpět. Hory promluvily. Na této trase jako jediné ale po cestě nebyla chata, kde by se dalo najíst nebo ohřát a občas je v horách mít respekt a neriskovat, zejména s dětmi. A učit to i je. Mě to mrzelo hodně, den před tím bylo luxusně, ale to zase moje nohy nemohly. Tak máme zase dluh pro příště.
6. Poslední den odjezdu jsme si nechala kufr v úložně hned vedle nádraží ve Starém Smokovce a jelikož nám jel vlak do Popradu až o půl třetí, tak jsme vyrazili ještě na Hrebienok lanovkou a prošli si tam Vodopády Studeného potoka.
Lanovky jsem kupovala v aplikaci Gopass, kde vyšly o něco levněji a nemusela jsem pak nikde čekat fronty, i když mi přišlo, že tam žádné moc velké nebyly. Celkem nás lanovky stály 170 EUR za všechny včetně té neuskutečněné. Bohužel zde nefungují žádné slevové karty, nebo jsem je alespoň neobjevila.
Služby na chatách jsou všude skvělé. K jídlu mají jak velké polévky s pečivem kolem 5-6 EUR, tak hlavní jídla kolem 10-13 EUR. Já mám děti žravé a měli jsme výdej, tak jsme vždy kombinovali jednu polévku, dvě jídla a točili jsme si to.
A pak ještě jeden tip na chození s puberťáky. Od začátku měli povolená sluchátka. Takže když byl výšlap nebo nudný sestup, pustili si něco do uší a letěli pak oba jak draci, hlavně u mladšího jsem to kvitovala, protože ten měl občas tendence kňourat. Jak si hodil hudbu do uší, tak šel, já za nimi vlála a kochala se.
Určitě se nebojte jet do Tater i s menšími dětmi, jen teda lepší už bez kočárků alespoň trochu chodícími, my tam byli poprvé když dětem bylo 3,5 a 7. Tenkrát jsme šli na Vodopád Skok, pak ze Skalnatého plesa po magistrále na Hrebienok, z Popradského na Štrbské pleso, vhodný je i menší okruh na vodopády Studeného potoka nebo jen na Zámkovského chatu a zpět. V Tatrách je hodně potůčků, vodopádů, což moje děti bavilo a syna ještě letos, vlezl kam se dalo 😃
Další tipy na výlety v Tatrách – pro změnu v těch Nízkých, najdete v tomto článku:
Zaujalo vás cestování vlakem? Přečtěte si také můj článek o cestě z Benátek přes Anconu, Lago di Garda a Brixen až do Prahy. První díl najdete zde.
O tom, kam nejlépe do Alp vlakem se dočtete i v Toulkách s dětmi v báglu. Doporučím zejména Serfaus Fiss Ladis. Do Landecku jezdí z Prahy přímý noční vlak! A z Landecku se dostanete již pohodlně busem. A věřte, že v Serfaus Fiss Ladis nebudete auto VŮBEC potřebovat.
Serfaus malebné městečko, vše po ruce. Bus, metro, obchody, lanovky (hned několik v docházkové vzdálenosti). Největší bonus pro nás bylo to, že jsme celý týden nemuseli sedat do auta. My taxikáři našich dětí, jsme opravdu toto kvitovali.
Jitka
Jak vlakem do Polska se dočtete zde.
A že se dá vlakem dostat až do Malagy se dočtete v tomto článku:
A co tak dopřát si trochu luxusnější zážitek a vyrazit nočním vlakem do Švýcarska?
Článek najdete zde.
Netroufáte si tak daleko? Podnikněte alespoň malý výlet do Saského Švýcarska!
Zanechat komentář