„Představte si, že spí s rodičema ještě ve čtyřech letech! Tak to už mi přijde fakt jako ujetý. To s nima bude spát ještě v pubertě? Úchylný!“
Tak přesně tohle jsem si coby máma půlroční holčičky přečetla v jedné mateřské skupině. Bylo to v době, kdy se o kontaktním spaní ještě tolik nemluvilo, instagram asi ještě neexistoval a nejlepší spánkový profil, Prosím spinkej, se teprve rodil. Díky Bohu za to, že se zrodil a spánková odbornice, antropoložka a máma tří dětí, Lenka Medvecová Tinková, pomáhá nám rodičům na naší cestě ke spokojenému spánku dětí!
Myslím, že mi tehdy ten kojící čaj pěkně zhořknul. Okamžitě mi proletělo hlavou „Notykráso (možná jsem byla peprnější, to nepopírám), co když ji to už taky nikdy v životě neodnaučím?“, a radši jsme odložila tu svou malou holčičku do postýlky. „Hlavně ji nerozmazlit, to by se ti mohlo vymstít.“
Nutno podotknout, že tyhle záblesky strachu, že jakmile něco dítě naučím, už ho to nikdy neodnaučím, že ho nesmím rozmazlit, jinak budu jednou litovat, mě provázely docela dlouho.
S dalším dítětem jsem porodila novou dávku mateřského sebevědomí. A už jsem byla schopna se vztyčenou hlavou odpálkovat i věty typu „Každé dítě má mít přeci svou postel.“ Ale prd! V mámině/tátově objetí je přeci nejlépe, podívejme se do zvířecí říše. To jen člověk má tendenci dítě separovat od mámy. Proč? Teď už vím, že to nejlepší, co můžu svým dětem dát, je pořádná dávka pomazlení.
Přestala jsem se tolik bát, že udělám něco špatně a už nám to zůstane napořád. A začala jsem si to užívat. A to společné spaní s dětmi, to je prostě taková pohoda!
Ne, nebojte. Dětem to nevydrží až do puberty a NAUČÍ SE, opravdu se naučí usínat a spát i bez vás.:-) Ale vám to pak možná bude chybět.
Když jsem poprvé měla tu možnost se na horách pohodlně vyspat v XXL rodinné posteli širší než 190 cm, byla jsem nadšena. To se tak krásně spalo! Věděla jsem, že takovou postel prostě musíme mít! A když ne doma, kde už to s ohledem na věk dětí nemělo moc smysl (a prostory to fakt neumožňují), tak alespoň na chaloupce.
No a máme ji! Postel o šířce 270 cm, kde se pohodlně dodnes, když už jsou děti 10+, vyspíme všichni. A protože byla oblíbená i u hostů nechali jsme vyrobit trojpostel ještě jednu. Nejlepší spaní, říkám vám! Vychvaluje si to každý a to i ten, kdo není tomuto způsobu nocování příliš nakloněn.
Mimochodem, taky se vám tak špatně hledají rodinné apartmány, kde by byly čtyři pohodlné postele a ne jen rozkládací gauč? Také při plánování dovolené hledáte takové babyfriendly ubytovací zařízení, kde se dobře vyspíte i s dětmi? Už máte po krk spaní někde na dřevě uprostřed dvou k sobě sražených posteli? Mrkněte na tento nový projekt: Book a family bed! Nebo na tento web Urlaub m Familienbett.
Tady najdete ubytovací zařízení, která disponují postelí širší než je 200 cm! Manželská postel o šíři 140 cm je totiž trochu peklíčko.:-). Za celým projektem stojí Kathrin, maminka tří dětí, která říká: „Urlaub mit Familienbett jsem založila v roce 2019, když jsem si uvědomila, že rodiče, kteří spí společně se svými dětmi, jsou při hledání ubytování s rodinnou postelí odkázáni sami na sebe. Chtěla jsem tuto mezeru zacelit, hledala jsem webového designéra a spustila první platformu pro ubytování s postelí o šířce 2 metry a více. Od roku 2024 je bookafamilybed.com k dispozici také jako mezinárodní, vícejazyčný portál pro ubytování s rodinnou postelí – pomáhá rodinám po celém světě, které chtějí na dovolené spát společně, najít ubytování.„
Víte, co mám večer nejradši, i když už obě děti překročily práh puberty? Když si všichni vlezeme spolu do té velké postele a společně si čteme! Společné spaní nám nezůstalo, ale tento rituál, který nám pomohl překonat všemožné počáteční uspávací krize, ten ano, ten si hýčkáme.
Pamatuji si na ten zlom v uspávání dvou malých dětí, které večer měly v plánu cokoliv jiného, než spánek. Ve chvíli, kdy jsem se vnitřně smířila s tím, že večery patří nám s dětmi, ulevilo se mi. Spadl ze mě stres a odezněla frustrace z toho, co všechno jsem večer mohla dělat, kolik filmů vidět. Přestala jsem být nervózní a šla si s nimi prostě číst. Vyměnila jsem to hysterické nahánění dětí do postele a nervózní čekání, až konečně usnou, za plnohodnotně strávený čas spolu.
Došlo mi totiž, že ta doba, kdy mě děti chtějí a skutečně potřebují, uteče děsně rychle.
Díky společnému čtení jsme večer nacházeli zklidnění, prostor pro sdílení a nová témata. Za ta léta jsme přečetli nespočet knih – řadu z nich jsem vám i představila na tomto blogu. Ať už to byly knihy pro nejmenší, dobrodružné nebo knihy s přesahem – ty mám pro společné čtení nejraději. Najednou jsme měli prostor v klidu mluvit i o závažných tématech, nic neodvádělo naši pozornost…
Většina knížek se po přečtení přestěhovala na chaloupku, kde dělá radost dál těm nejmenším dětem i puberťákům. Díky skvělé horizontální knihovničce mají malé děti knihy stále na očích. Na to jsem si vždy zakládala – obklopovala jsem děti knihami!
Tož taková naše zkušenost.
Děti jsou velké, mají své postele a umí v nich spát. Nebylo třeba se čeho bát. Snad jen toho, že si necháme protéct ten čas s nimi mezi prsty.
A tady, ať to nemusíte lovit, pár knižních odkazů. Pokud hledáte knižní tipy, určitě se podívejte na zdroj mé inspirace – profil Mravenčí chůva nebo blog Pesleří.
Zaujala tě naše chaloupka s trojpostelemi? Tak napiš a já se podívám po volných termínech. Email: sdetmivbaglu (@) seznam.cz.
A zde pro snazší dohledání najdete knižní články na blogu.
Zaujal vás článek a inspiroval? Můžete, ale nemusíte:-) mi za něj poslat pozdrav.
Nebo si kupte mé průvodce! Je to skvělá investice do společného času s dětmi.
Zanechat komentář