blog o cestování s dětmi

Máma a dcera- 3. den: Sirolo II

Odpočinkový den! Po dvou dnech na cestách (první den v Benátkách, druhý den na cestě vlakem do Sirolo) a batohy na zádech se probouzíme BEZ BUDÍKU do rána bez deště a do dne bez plně naloženého batohu na zádech. Neuvěřitelné, my jako dnes nikam nejedeme? My nepotáhneme bágly? Nuda, nuda, šeď, šeď!

Děkuji všem svatým, že jsem na poslední chvíli přibalila letní spacáky. V noci mi byla taková zima, jako dlouho ne. A to spíme v zimě při otevřeném okně! Náš apartmán je trochu jako zámecká komnata, tak se moc těšíme na sluneční paprsky. Přehazuji batohy a jsem vděčná za všechny ty vaky a organizéry, díky kterým to mám raz dva. Dnes ponesu já ten slečny Ž. a ona svůj výletní. Má velká krosna zůstává jako skříň.

Včera jsem bohužel zjistila, že lodě na pláž Due Sorelle, kam jsem moc chtěla, zatím spíše nejezdí než jezdí, protože nezačala sezóna. Škrtám tedy další položku ze seznamu míst, kam jsme chtěli jet, ale nepojedeme. Začínám v tom být dost dobrá! Ale nevadí, troufám si říct, že Sassi Neri nám bude stačit. Když na to přijde, pokud cestujete s dětmi, stačí vám pomalu i kaluž. Děti, na rozdíl od nás, nemají tak velká očekávání, nepotřebují honit nejvíc wow instafriendly lajkohonící pláže a trmácet se kdo ví kam jen proto, protože zrovna tam je to mega krásné a nikdo tam není. Buďme jako děti a radujme se z toho, co máme!

K pláži Sassi Neri to není úplně coby kamenem. Čeká nás 2,5 km procházka lesíkem, pěkně dolů pod kopec. Na cestu zpátky nemyslím. To se vyřeší, až to nastane.:-)) Auta zde mají vjezd zakázaný, po prašné cestě sem může jen dopravní obsluha. Samozřejmě nevím, jak to tu vypadá v sezóně, ale vzhledem k tomu, že už člověk musí trochu „hejbnout kostrou“, než se tam dotrmácí (a hlavně pak zpátky), asi to nebude úplné Bibione.

Ne, není. Je to nádhera! A ten klid!

Zkrátím to. Trávíme několik hodin procházením se po pláži, skákáním do moře, lezením po kamenech a je to prostě boží! Já se osvědčuji jako skvělý sušák neoprénu.

Mimochodem, já jsem tak ráda, že jsem se s tím neoprénem a neoprénovýma fuskama tahala a nepodlehla hlasům, jaká zbytečnost to kvůli těm pár dnů je. N*E*N*Í. Na útesu jíme k obědu brambůrky, tyhle prasárny k tomu prostě patří!

Z pláže nás ženou až černé mraky, které s sebou nesou lehkou spršku. Začínáme si zvykat, že pončo se stává každodenní součástí našich outfitů. Tentokrát v kombinaci s žabkami.

Večer hážu do hrnce těstoviny a mám mega radost, že můžu využít tu špetičku soli, kterou jsem si dovezla. A pak už jen v dešti při pohledu na předpověd počasí přemýšlím, jak moc změním plán naší cesty. Ruším horskou chatu Erfurterhutte nad Achensee i spací sud nedaleko, protože předpověď je naprosto šílená.

Pokud hledáte další tipy v Alpách, stačí kouknout zde:-)

Jsem nalomena tomu udělat radikální změnu plánu a místo na sever pokračovat směrem na jih a pak se vrátit nočním vlakem. Láká mě to, láká… nemůžu z hlavy vymazat obrázky Apulie a jet nočním vlakem, byť za brutální příplatek, mě taky hodně láká. Už mám v merku i hostel v Lecce. Stejně tak pokukuji po San Benedetto del Tronto – prý tam tostou hodně palmy.:-) Hodně se to ve mně pere, ale nakonec si řeknu, že nejsme z cukru, že se deště nebojíme a co tě nezabije, to tě posílí! Jaké štěstí, protože jen díky tomu jsme přesně o dva dny unikly těm hrozným záplavám…

Další den se ale potvrdí, že ne každé rozhodnutí je to nejlepší…

Večer ještě jen tak bloumáme uličkami Sirola, pronásleduje nás obří černá kočka, dáváme si pozdní zmrzlinu a pomalu masírujeme svaly na další cestu….



A tady pár tipů, co se nám osvědčilo…

ORGANIZÉRY NA OBLEČENÍ – přiznám se, že je mám už dlouho. Při dovolené týden někde je tak neoceníte, jako když každý den spíte někde jinde. Jeden malý na spodní prádlo a fusky, jeden větší na ostatní oblečení. Balím je i dětem do školy v přírodě.

PONČO FERRINO HIKER – netřeba komentovat. Vzhledem k tomu, že jsem často používala navigaci v dešti, ocenila jsem i nepromokavý obal na mobil a deštník, který běžně na výlety nenosím.

IKEA VAKY NA BOTY – používala jsem nejen na boty, ale na mokrá ponča, neoprén, ručníky a jako ochranu na spacáky. Cena 19 Kč.

BAVLNĚNÉ PYTLÍKY NA ZIP – používala jsem ledacos, zároveň šlo využít jako polštářek, pokud se to napěchovalo oblečením.

LETNÍ SPACÁK ZULU ULTRALIGHT (600 G) – úplně pidi spacáček, ale Žloutkové v něm bylo teplo.

LEDVINKA – jak já sem ji nesnášela!:-) Ale jestli mě něco stresovalo, tak představa, že ztratím doklady a kreditku. Tahle z Decathlonu plnila skvěle svou funkci a spadnout prostě z pasu nemohla ani omylem.

KRABIČKY NA SVAČINU, UZAVÍRATELNÉ SÁČKY, SIRKY (Itálie, to jsou prostě plynové sporáky)…

A hotovost nastrkaná na různá místa (kde by ji nikdo nečekal) do různých zavazadel.

1 komentář

  • Pláž si hned píšu na seznam „až tam v těch místech jednou budu…“
    A díky za praktický tipy!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zimní Alpy/Dolomity s dětmi

Tre Cime (3 Zinnen), Kronplatz a Cortina d’Ampezzo

Máma a dcera II.- 5. den: Güéjar Sierra