V následujícím článku se podíváme, jaké adrenalinové zážitky můžete zažít s dětmi tady u nás v Českém Švýcarsku. Ona je tedy otázka, co si pod tím každý z nás představí. Protože co si budeme povídat, adrenalin s dětmi zažíváme dost často, aniž bychom museli vytáhnout paty z domu a zcela zdarma:-). Ok, aby to bylo jasnější, podíváme se na to, jaké to je sjíždět Labe, kde se tu dá projet na koloběžkách a kde si vyzkoušet ferratu. Tu jsme si vyzkoušeli tento víkend my.
RAFTEM PO LABI
Ne, nejsme zkušení vodáci a bez mučení se přiznám, nepatříme mezi ty, co každý rok nadšeně plní vodní vaky a vyráží v pruhovaném tričku třeba na Otavu. (Mimochodem, o sjíždění Otavy se dočtete v tomto článku). Ale plavba po Labi mě láká víc a víc, protože jak se říká, Labe teče jako olej, neválí se tu po břehu přiopilí vodáci a ta krajina kolem je nádherná! Labe je lemované kopci, tu a tam vykukuje pískovcová skála, no radost pohledět. Moc ráda jsem takovou plavbu zprostředkovala partě maminek s malými dětmi, co u nás byla na chaloupce (článek zde). Tahle parta čtyř maminek s dětmi ve věku 2-8 let vyrazila z Děčína (start u XXL hřiště) do Dolního Žlebu s vodáckou agenturou Za hranice. Všechny do jedné se shodly, že to byl s dětmi nezapomenutelný zážitek! Cesta trvala cca 1,5 hod, což je pro první zkušenost na raftu s dětmi ideální. Samozřejmě můžete plout mnohem dál, až do Německa! Trasa je opravdu nádherná.
„Výlet na raftu – wow! Já se tak těšila, že obohatím život novou vodáckou zkušeností 
a že to vše můžu prožít s dcerou (za normálních okolností bych se bála ji na loď vůbec vzít). Velké díky panu Markovi, že nás vzal pod křídla…“
Pokud nemáte žádné zkušenosti a plno obav, můžete se domluvit i na tom, aby s vámi plul zkušený doprovod. Cena je samozřejmě vyšší, ale pokud budete na jednom raftu pro 9 osob plout ve složení dvou rodin, myslím, že to za ten zážitek rozhodně stojí! Ale prý to bez doprovodu zvládají i děti ze základních škol, tak se asi není čeho bát…
VIA FERRATA S DĚTMI
Lezení a zdolávání ferrat je čím dál modernější. U nás na severu máte hned několik možností. Než se do toho ale s dětmi vrhnete, rozhodně vám doporučím oprášit si zásady bezpečnosti. Mrkněte třeba k horské vůdkyni Marušce (Děvče z hor) na tento článek Jak s dětmi na ferraty. A nebo také na tento, jak se to správně prostě nedělá. I mně Maruška dala pár užitečných rad a to jsem žena muže, co má doma mrtě karabin, sedáků a cepínů:-). V poslední době mi přijde, že se jako rodiče tak trochu předháníme, co kdo kdy zvládne s dětmi dřív, vrháme se do toho po hlavě a tím se dostáváme na poměrně tenký led. Pokud byste měli zájem třeba o jarní víkendový ferratový kurz (s dětmi 10+), napište a my zkusíme s Maruškou něco vymyslet.
Děčínská ferrata na Pastýřské stěně je asi nejznámější ferratou široko daleko. O tom, že nejjednodušší trasu lze zvládnout i s menšími dětmi (cca od 6 let, resp. tolik bylo Kryštofovi, hošíkovi z týmu Objevíme svět), se můžete dočíst v článku právě od Objevíme svět.
Pokud máte děti o něco starší, řekněme 9+ (výška od cca 130 cm), můžete vyzkoušet malou ferratu v Srbské Kamenici. Naše madam Žloutková ji zvládla a byla to její první ferrata v životě. Ale vzhledem k vzdálenosti chytů není ferrata úplně babyfriendly. I já jsem si zde „lehce zalezla“. Abych to upřesnila, jak pošuk jsem lezla z 3. chytu na 4. a bojovala se svou poporodní závratí.
Pro větší punkáče je tu pak Jeptiška v Lužických horách nebo Häntzschelstiege v Saském Švýcarsku. Häntzschelstiege je dle dostupných informací obtížnosti B+/C, náročnější úseky jsou krátké, ale i tak je doporučena vzhledem k výšce chytů od cca 10 let.
Pokud si na ferraty netroufáte, ale lákají vás místa s nezapomenutelnými výhledy,nezapomeňte, že existuje můj průvodce Českosaským Švýcarskem a právě finišuji průvodce Saským Švýcarskem pro rodiny se zdatnějšími dětmi 5+.
KŘÍŽEM KRÁŽEM S KOLOBĚŽKOU
Se staršími dětmi (nebo s dětmi v sedačkách) můžete vyzkoušet třeba sjezd ze Sněžníku. O našem výletu na Sněžník se dočtete v tomto článku. Nebo až budete u nás na chaloupce (vhodná pro cca 3 – 4 rodiny), můžete se vydat na Tokáň a sjet si to až k nám před chalupu. Koloběžky ale obvykle půjčují s ruční, nikoliv nášlapnou brzdou. V loňském roce byl náš Brácháč na koloběžku ještě moc malý, prostě se svými cca 116 cm podmírák. Tak snad letos…
A co říct závěrem? Za mě nejpodstatnější věc. Nic nám neuteče. Ani vám. Není kam spěchat. Vychutnávejte si s dětmi jejich tempo, zkoumejte kaluže, větve a kameny… Jistě, je trend žít s dětmi ten samý život jako před dětmi, však děti nejsou překážkou, že jo… Můžeme s nimi pomalu ještě na pupeční šňůře vylézt kam se nám zachce, nazout jim mačky na capáčky, ale také nemusíme… Můžeme se díky nim vrátit na chvíli zpátky do toho krásně naivního dětského světa plného fantazie a vychutnat si ho. Však ten dospělácký svět na nás počká…Není to soutěž, kdo kam dřív. Vyhrává maximálně ten, kdo si to jednoduše užije s lehkostí a přirozeností. A bez následků.
Ať už se vrhnete kamkoliv, buďte opatrní.
PS. Sbírám zkušenosti s ferratami pro děti. Máte nějaké vyzkoušené? Budu ráda za sdílení: sdetmivbaglu@seznam.cz.
Zanechat komentář