Oslava narozenin v přírodě – Únětice, Lasíci a koníci

Pokud máte stejně jako my malý byt, rádi byste nachystali pro vaše děti narozeninovou oslavu, ale nechcete si u toho zrušit byt, utratit majlant,  ani nechcete zakotvit za hodně peněz v nějaké herničce nebo snad v „mekáči“, následující řádky jsou určeny právě vám.

Náš Brácháč slavil 4. narozeniny. Venku. Na procházce. 

Přiznávám, že jsem rok od roku línější a přípravy na oslavy se razantně zkracují. I samotné pečení dortů jsem výrazně zefektivnila. Ještě před pár lety jsem patlala z marcipánů všechny ty Bob a Bobky, Pepiny a autíčka Cars, jenže stárnu, zraju, jsem o nové zkušenosti bohatší, prostě nejsem padlá na hlavu, upeču perník a něco do něj zapíchnu:-). Rychle, bez námahy a s dlouhým efektem. Perník mají rádi a hračka poslouží ještě na hraní, zatímco marcipán končil většinou v koši. (Btw. upravila jsem si recept dle Dr. Oetkera a místo 450g mouky dávám do perníku sotva poloviční množství mouky a to třeba mouky špaldové, zbytek je mrkev a trošku jablka, místo mléka používám mléko rýžové, z vajec jen žloutky, cukr třtinový)

I přípravy na program během oslav byly tentokrát minimální. Ještě předloni jsem běhala v den oslavy a chystala v lese trasu, věšela fáborky, chystala úkoly (např. zde )

Letos to byla super rychlá akce bez větší námahy, ale s velkým efektem. 

Rozhodli jsme se zajet si do Únětic na Praze západ. Společnou procházkou z Únětic jsme došli až k jezdeckému klubu Agira, kde si během půl hodinky děti zajezdily na koníkovi a pak se svolením a jasnými instrukcemi nakrmily všechny přítomné koně donesenou mrkví. To mělo u dětí asi největší úspěch. Jezdecký klub se nachází v Tichém údolí u Trojanova mlýna (kde jsme se mimochodem brali, více zde). Pokud si sem uděláte procházku, určitě předem zavolejte a domluvte se, jestli můžete koníkům přinést mrkve či jablka a nakrmit je, ať koníkům nepřitížíte! Projížďky jsou možné i pro širokou veřejnost, jen je třeba se předem objednat. Mimochodem, celá trasa je sjízdná s kočárkem a procházkou můžete dojít buď do Roztok u Prahy nebo do Prahy Suchdol. Obě cesty jsou vhodné pro kočárky.

Místo dortu jsem v batohu měla připravené mrkvové muffiny posypané asi tím „nejjedovatějším“ barevným sypáním (to když by měl někdo chuť mě proškolit na zdravotní závadnost sypání). Ale je to praktická verze outdoorového narozeninového dortu bez potřeby krájení:-). 

Program, co na oslavě budeme dělat, jsem vymyslela asi tak půl hodiny před odjezdem v papírnictví. Stačilo koupit dřevěné tyčky na lampióny za 12 kč/ks, samolepící barevné lesklé papíry (59 Kč) a hotovo. Výroba lucerniček na lavičce v přírodě měla úspěch, byla rychlá a efektní. Místo klasických svíček jsem každému do skleničky hodila blikačku na kolo, abych pořád nemusela řešit zhasnutý plamínek a případný požár v lese:-).

Dalším bodem outdorového programu byla výroba Dřevánků a jejich nastěhování do skály. Listík, Dubolinka a Světluška nově obývají první skálu za rybníkem v Úneticích směrem na Roztoky (hned za rozcestníkem, u značící modrobílé pruhované tyče). Najdete je přímo zde. Vyrazte je s dětmi hledat a doneste jim kamarády! Těšíme se, jak se místní komunita rozroste. 

A v závěru se náš lampioňák přesunul, jak jinak, než k Lasíkům. Tam je to nej! My dospělí pěkně u čaje a koláče, děti na dvorku v totální tmě s lucerničkami.

 

Krásné čtyři hodinky venku v té zimě, spousta zážitků a byt zůstal celý a čistý:-). 

A JAK TO BYLO DOOPRAVY

A protože jste to dočetli až sem, zasloužíte si pravdu. Prozradím vám něco ze zákulisí. To, co se z fotek nikdy nikdo nedozví:-).

Akce se málem nekonala. Brácháče chytl před odjezdem takový rapl, když jsem mu dala kousek perníku (zbylo mi těsto z těch muffinů i na perník) a jemu se sesypalo to barevné zdobení. Frustrace jak hrom! Člověk mu to chce udělat hezký a on to pokazí hned na začátku, že jo:-). Kazisvět jeden:-). Čili oslavenec měl kvůli svému amoku 30 minut zpoždění.

Jízda na koníčcích byla zvolena kvůli Brácháčově lásce ke koním. Jel na nich už nesčetněkrát. A hádejte, kdo řekl, že prostě nepojede?

Lucerničky. Vážně to byl super nápad. Děti si ten průvod tmou moc užily. Až na to, že ty „podělané“ blikačky svítily některé míň, některé víc, takže si to dokážete představit, kolik kolem toho bylo řečí:-).

A hádejte, komu se ta lucernička pět minut před odjezdem domů, v 19:00, v době, kdy je dítě vstávající v 5:30 a nespící po obědě na pokraji totální „přetaženosti“, rozflákala? No a když pak Brácháč dostal jako útěchu od Lasíků Fidorku, kterou kvůli své bezmléčné dietě nesmí jíst, bylo o zábavu postaráno. Cesta domů, byla řekněme veselá:-).

Je to jako na houpačce s těmi dětmi. Ale dokud se smějí, rvou a řvou, je to dobře. Je v nich energie, emoce, zkrátka život.