Na cestách jsme od ledna už nějaký ten týden a každý z těch dnů a týdnů mi přinesl něco nového, něco zajímavého. Ono to cestování s dětmi je jen malý střípek jedné velké životní cesty. Člověk během té cesty poznává sám sebe a zjišťuje, kam jde, kam může jít a kam jít chce…
VYŽÍT SE DÁ I S MÁLEM
Když jsme odjížděli 20.1. na tři dny do Krkonoš, nenapadlo mě, že se domů vrátíme až 20.2. Oblečení mám společně s dětmi v jednom batohu, taková naše nová skříň to je:-). A světe div se, ono to jde mít pro každého jen dvoje tepláky a tři trička! Stejně tak i dětem stačí malý batůžek s hračkami a penál s nůžkami a lepící páskou. Když tak přemýšlím, kolik toho doma mají, říkám si, sakra proč?
ČÍM MÉNĚ TOHO MÁTE, TÍM VÍC JSTE KREATIVNÍ
- Žloutková měla chuť si zahrát Černého Petra. Tak si ho vyrobila!
- Potřebovala jsem pro Brácháče volant na lyže, nebyl problém, během minutky byl hotov. Stačil babiččin adventní věnec:-).
- Chyběli nám panáčci na hraní. Vzali jsme hold kousky větví.
- Nebylo čím nazdobit sněhový hrad. Posloužili jsme kameny.
- Vznikl požadavek na Ledové království a starou dobrou Frozen:-). Udělali jsme z ledu ozdoby a svícen.
- Nechtělo se ven. Však nikde žádná atrakce pro děti, žádné hřiště, tak co tam? Šel se nakrmit jelen! A nebo pěkně s čelovkou ve tmě do bažiny ze sněhu!
Doma máme haldy hraček, her a stavebnic. Tady byly větve, kameny, led a sníh. Stačilo to:-). I sama na sobě jsem cítila, jak ten nedostatek ve mně vzbuzuje velkou vlnu fantazie, chuti něco vymýšlet a podnikat!
Nevím, jestli se tomu nějak říká, každopádně mě to baví!
A teď zvedáme kotvy směr Paseky nad Jizerou!
Zanechat komentář