blog o cestování s dětmi

Pořád na cestě….

Rubrika kamarádky Jany, více info o ní a její rubrice CESTOVÁNÍ S „AUTÍKEM“ zde

…když jsem šla na mateřskou dovolenou, bála jsem se, že nevyužiji svou hyperaktivitu a budu se pořád nudit…Kdosi nahoře mě vyslyšel a obdaroval mě dvěma dětmi, které mají velmi specifické potřeby. Díky tomu jsem s nimi pořád někde na výletě (u lékaře). To samo s oběma hošíkama. I když se program u lékaře týká jen jednoho. Protože tak jako většina nemáme nikoho na hlídání.

Pokud se lékař týká jen mladšího je starší ve školce. Tož ufff…

Mé kamarádky řeší, zda je vhodný den na výlet do víru velkoměsta. Zatímco já denně bez velkých příprav stíhám některý z nejbližších spojů, abych stihla „modroočku“ včas vyzvednout ze školky. Jedna cesta 40 až 50 minut.

V průměru třikrát týdně je šance, že kromě jízdy do školky, máme návštěvu logopedie, ergoterapie, neurologie, psychologie, a jiné psycho…:o). Každý z kluků má okruh svých blízkých lékařů a některé mají společné:-).

Mladší (domácky nazývaný „Budy“ ) musí být více tolerantní a trpělivý. „Modroočka“ tak jak to bývá má více aktivit a Budy musí všude s námi. Nikdy mu to ale nevadilo a od miminka vše bral s přehledem. Mladší je velký obdivovatel staršího bráchy. Cokoli „modroočka“ udělá, snaží se napodobit. Něco by teda „Budy“ mohl vynechat, třeba strkat prsty do zavírajících dveří apod. Ale to je holt úděl mladších, bezhlavě napodobovat starší. Pro nás v případě mladšího velké bingo. Je u něj též velké riziko autismu, z důvodu staršího bráchy. Ale zatím se to naštěstí nejeví. Zejména díky jeho schopnosti nápodoby „modroočky“, což děti s autismem nedělají.

Vlak a městská doprava obecně je pro nás něco jako pro běžné děti Matějská pouť. Na „modroočku“ působí jako sedativa a „Budy“ se rád vyspí v kočárku. Od malička je zvyklý žít v kočárku a stále na cestě:-). Čili děkuji někomu, kdo vymyslel vlaky, metro, autobusy a tramvaje. Fakt good idea:-)

„Modroočka“ už cesty zvládá výborně. Býval problém s jízdou metrem. Měl velký strach, když vlak jel do tunelu. Ted jsou vlaky metra jeho největší kámoši. Pak si zas umanul, že při každé cestě metrem musí sedět. Ačkoli patřím mezi matky supermany, takový luxus v odpolední špičce nelze zařídit. Vytahovat průkazku ZTP/P mě ani nehne, aby si klučík hačnul. Tak byl z toho pěkně naštvaný. Rád by se někdy válel vzteky po zemi, leč v dopravní špičce není místa nazbyt, tak to nebylo reálné:-). Proto si na vše časem zvyknul, za předpokladu přísunu medvídků Haribo nebo pití Kubík.

 

Paní učitelky ze školky jsou lidé, co pořád chtějí děti někam posouvat, maíj nato školy. Tak se teď rozhodly, že už „modroočka“ nemá mít vůbec pleny. No pravda je už mu skoro 5 let. Ale ta představa další kopy prádla… No přemluvily mě. A měly samozřejmě pravdu.

Jaká je kapacita jedněch džín značky Next? Nobody knows…

„Modroočka“ pojímá odebrání plen statečně. Už si i přestal sám navlíkat Pampers v naději, že se věci vrátí do starých kolejíJ. Jen se musel změnit náš přístup k pití na cestě městskou dopravou…Učinila jsem chybu a pití poskytla. Pak toho v době cesty vlakem dost litovala. Louže pod „modroočkem“ se nedala přehlédnout. K tomu cesta deštěm domů a neopomněli jsme pozdní návštěvu Alberta. Tam další louže. Dalo se to utřít a naštěstí nebylo daleko do zavíračky.

Závěrem se kvalitní džíny nedaly z „modroočky“ sundat, protože cestou ztvrdly.

Zanechat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Homesharing

Thajsko s dětmi a na vlastní pěst

Večerní kultura s dětmi v Praze