blog o cestování s dětmi

Máma a dcera- 4. den: ANCONA

Budík zvoní v pět ráno. Čeká nás další den naší cesty. Kvůli počasí měníme plán a nepokračujeme dál na sever, kde intenzivně prší, ale jen se přemístíme do Ancony, abychom byly blíže vlaku. Ne, Sirolo se nám nechce opouštět, bylo nám tu krásně! Máme před sebou „pohodový překlenovací den“, který se ale dost zvrtne. Ano, čeká nás nejhorší den naší cesty. :-)) A to má pršet až večer!

Autobus (linkáč) ze Sirola do Ancony jede překvapivě včas. Na zastávku to máme pár minut chůze. Jízdenky přes aplikaci samozřejmě koupit nejdou, tentokrát si ale řidič s nejdelším nehtem, co jsem kdy viděla, nechává přisypat zřejmě do kapsičky stylem „slečinko, bude to bez lístečku“ 4 eura. Ale co, je v sobotu v práci, taky bych neměla radost, ať si teda pak skočí na pivko.:-)

Ancona je jedním z největších přístavů v Jaderském moři. Dostanete se odtud lodí třeba do Splitu nebo Zadaru (a ze Zadaru se dá letět třeba i za 600 Kč do Prahy!) Myslím, že by to mohl být pro celou rodinu parádní zážitek. Ze zvědavosti jsem se dívala, jak dlouho to pluje a kolik to stojí. Ancona- Split cca 11 hodin, jízdenka cca 38 EUR/osoba. Pokud chcete jet přes noc v kajutě, vyjde to asi na plus minus 90 EUR/osoba. Vědět tohle dřív a mít víc času, jdu do toho. Peníze budou, my nebudeme! A hlavně, v té ceně je nejen jízdenka a nocleh, ale ZÁŽITEK!

V Anconě se vydáme do úschovny zavazadel, protože do ubytování se dostaneme (jestli ho najdeme, zatím to tak nevypadá), až odpoledne. TY VADO! S plánem prý cestují jen amatéři, uvolni se, improvizuj, teď jsi cestovatel. Tak určitě! První úschovna nedobytná pevnost, kdo ví, kde jsem to zvonila a druhá? Automat na fresh džusy! Jano! Batoh se zařezává víc a víc do ramen. Jak by řekla Nikol, všichni tady umřeme!

S krosnami na zádech vzdáváme hledání úschoven a vyrážíme v hicu v plné polní na pláž, kde si v písku vyhrabeme hrobečky a pokojně zamřeme. Pán A říká jděte na sever, pán B říká jděte na jih a mapy.cz jděte na opačnou stranu. Inu, jsme vlastenci, jdeme na opačnou stranu. Podaří se nám dojít na pláž přes místní největší krpál nahoru a dolů, a až z pláže vidíme, že ten výtah, o kterém lámanou angličtinou mluvil pán A, tam skutečně je. Tak příště.

Obdivujeme „plážové garáže“. V některých jsou kromě lodí úplná obydlí. Asi jako Češi mají své zahrádky, Italové mají své garáže u pláže.

Na pláži se nějak nedokážeme uvolnit. Vzpomínáme na Sirolo. Ale Sirolo je minulost, teď jsme tady!

Z pláže již jedeme výtahem a jdeme celou dobu po rovince.:-) Suma sumárum, s batohy na zádech asi 6 hodin? Zastavíme se u památníku obětem 1. světové války, který je vystaven v Dórském řádu, povídal google (Ancona byla řeckou kolonií v Itálii), přelouskáme pár římských číslic a pizzu (než nám ve všech restauracích ve 13 hod zavřou s tím, že otevřou až tak v 19), okoukneme nějaké ty historické stavby a jen tak zevlíme ve stínu v parku. Večer si ještě zajdeme už nalehko k amfiteátru a starému majáku. Toť sightseeing bez plánu a ambic.

Máme spoustu zážitků, ale do Ancony bychom už příště cíleně nejeli, spíš tam jen přibrzdili, abychom skočili do té kajuty. Prostě nám to město úplně nesedlo. To nic nemění na tom, že když se nás někdo ptá na zážitky z Itálie, vyprávění začíná právě Anconou! Myslím si, že v tomhle městě jsme se skrz doteky dna paradoxně naučili úplně nejvíc.

Co ale Anconě už nikdo neodpáře- máme tady jedno z nejhezčích ubytování s dekou silnější jak 1 mm! Takže až sem budete mít přeci jen cestu, vyzkoušejte! My jsme ho našli na poslední chvíli, protože do Ancony jsme vůbec jet neměli. Jedna noc nás teda vyšla na 75 EUR, ale měli jsme se božsky. V ceně bylo i drobné občerstvení ( i s croissantem k snídani), čaj, káva a minibar. Ale hlavně ta peřina! Ano, zasloužila jsem si to se konečně přikrýt! 🙂

Ne vždy dorazíte do míst, kde vám srdce může nadšením vyskočit z hrudníku. Ale to patří k cestování. Abychom mohli poznat ta nezapomenutelná místa, ze kterých máme samým vzrušením husí kůži, musíme poznávat svět takový, jaký je – někdy fascinující, někdy obyčejnější, šedivější…

Nařizujeme budíka, chystáme pláštěnky, zítra pokračujeme dál…

Jo a jestli vy nechcete šlápnout vedle a chcete jít na jisto, nezapomeňte, že spoustu osvědčených tipů najdete v mých průvodcích.

Zanechat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kde přenocovat cestou z Alp

Pyreneje s dětmi

Lyžování s dětmi v Alpách- Wildkogelarena