Pokud někdy plánujete dovolenou na Moravě kousek od Kroměříže a toužíte po klidu skoro na konci světa a ještě k tomu máte děti, tak by tenhle tip mohl být právě pro vás ideální.
My jsme byli pozvaní na pravidelný rodinný sraz, který se koná pokaždé někde v kempu a pokaždé je to teda akce 🙂 Poprvé jsem ale byla z místa ubytování a okolí úplně nadšená. Ono totiž ubytovat se někde v kempu se třema dětma a tentokrát ještě se štěnětem tak, abychom se neštítili jít třeba i jen na záchod není žádná jednoduchá věc. Ale Dvůr Honětice byl snad nejůžasnější kemp co jsem kdy viděla. Děti i pes byli naprosto bezůdržboví, buď se ráchali v přírodním koupališti (přírodní se v tomhle případě nerovná kachňák, ale super čistá nádrž s bio rostlinnou filtrací a úplně božím potůčkovým oblázkovým přítokem) nebo byli někde na pískovišti, trampolíně, houpačce, podívat se na prasata plemene mangalica a nebo prostě někde seděli naprosto spokojení.
V areálu je kromě minikempu s pár chatkami a troškou místa na stany také penzion. Ten jsme sice nevyužili na bydlení, ale domluvili jsme si tam snídaně a večeře, abychom u stanu nemuseli ještě vyvařovat (tím jsme si trošku popudili zbytek rodiny, která jezdí vybavená jídlem jak na měsíc místo na víkend – sejdou se vždy minimálně dva grily, jeden plynový vařič, dvě tuny jídla a vsadím se, že kdybych se zmínila, že mám chuť na hranolky, tak by z auta někdo vytáhl i friťák…). Snídaně mají v penzionu luxusní. Výborné pečivo sýry, jogurty, salámy, výběr čajů a kafe, domácí pomazánky (ale ty byly!)… prostě všechno a navíc klid, dětské židličky a samoobsluha. No a dvouchodovou večeři vaří moc šikovná paní kuchařka, takže jídlo se dá v klidu podávat i ročnímu dítěti bez obav z otravy a ještě si pochutná:-)
Sociální zařízení kempu mi ale vzalo dech. Tak čisto jsem neviděla kolikrát ani v hotelech.
No a abych nezůstala jen u ubytování a jídla, tak po okolí jsme stihli jen jednu několikakilometrovou procházku s kočárkem (šli jsme to 3 hodiny), nejdřív ovocnou alejí (doporučuju si dovolenou naplánovat na dobu, kdy zrají špendlíky a letní hrušky, bude o starost míň s motivací dětí ťapat a o svačiny je taky postaráno), pak kaštanovou alejí a pak nám sice cesta skončila a my tlačili kočár po strništi (kdo to někdy zkusil pochopí, proč se mi ještě druhý den klepaly ruce a týden se nám všem hojily škrábance na nohou), ale výlet byl s nadšením označen za úspěšný. 🙂
Další tipy na výlety v tomto kraji najdete zde.
(titulní obrázek zapůjčen z www.dvurhonetice.cz)
Zanechat komentář