Jeden krok a je to rok

Je to už rok, co jsem udělala ten pomyslný první krok od toho „chtěla bych a měla bych…“ k tomu „chci a tak to prostě dělám“. Z nuly na sto. Dělám kliky, shyby, běhám, posiluju a cítím, že jsem s každým zvednutým kilem tak nějak mladší, zářivější!

Já jsem tak ráda, že jsem tehdy takhle jednou ve středu prostě vykročila! Ten rok totiž utekl jako voda a já mohla pořád jen tak sedět a odevzdaně si říkat „Jano, ale už sakra něco udělat musíš…“

Mohla jsem si říkat pořád dokola, jako předchozí roky: zítra začnu cvičit (doporučuji přečíst), začnu radši až v pondělí, od prosince, od ledna… a pak na sebe být zase s odstupem času naštvaná, že jsem to zase nezvládla. Nečekala jsem na nějaké magické datum, na to PRAVÉ POTOM, PAK, POZDĚJI, ale 23.10.2024 jsem se odhodlala vykročit z toho bláta, ve kterém jsem se plácala.

Ono napsat ten email nebylo zas tak těžké:-)

„Dobrý den,

moc ráda bych udělala něco se svou postavou – potřebuji posílit svaly a zhubnout alespoň 10 kg (bude mi 44, před dětmi jsem aktivně cvičila, teď už dlouhá léta nedělám nic a stala se ze mě halda rosolu). Ráda bych si najala osobního trenéra, protože to sama prostě nezvládnu. Byla bych ráda, aby mi někdo v posilovně ukázal, jak správně cvičit a doporučil mi vhodná cvičení. Na domácí cvičení mám různé programy – no, neříkám, že podle nich jedu, potřebuji nad sebou asi ten bič:-). „

A tak to celé začalo. O tom, jak to celé šlo, jsem vám psala už tady.

Zažívala jsem slabší chvilky, občas vypadla z rytmu, ale jedna věc se mi za ten rok fakt povedla: ZAMILOVALA JSEM SE! Zamilovala jsem se do pohybu jako takového (teď nemyslím výlety, ty miluju odjakživa) a hlavně silového tréninku! Je to droga!

Nebo takhle. Je to jako s dětma. Milujete je, když je nevidíte, tak se na ně fakt těšíte. A jen co dorazíte domů, ptáte se po chvíli „Proč já???“ a máte chuť vysublimovat. Takhle je to i s posilováním. Chybí vám to, těšíte se na něj, ale po první sérii se vám začnou vkrádat na mysl filosofická zamyšlení o smyslu života, pomíjivosti bytí a vůbec, nebylo by vám líp na gauči s miskou chipsů nebo žloutkovým věnečkem a pak už jen ležíte na podložce a z posledních sil se ptáte „Jano, proč???“

K výletům a ranním výběhům na vyhlídky mi zčistajasna přibylo i klikování v přírodě. Co vyhlídka, to kliky… Do batohu se mi místo sladké muesli tyčinky nastěhoval protein:-).

A víte, co mi na mé cestě nejvíc pomohlo? Tyhle schody…často jsem si na ně vzpomněla. K cíli vede totiž více cest a je jen na nás, jakou si vybereme.

Můžeme volit cestu k cíli na oko rychlejší a udělat méně větších kroků. Ty však můžou být někdy nad naše síly a tak to radši zabalíme. Nemá to cenu, to nezvládnu, je to marný…

Nebo zvolíme tu cestu, která je plná drobných schůdků – sice těch kroků bude mnohem víc, ale zase budou snáze zvládnutelné. Stačí jen vytrvat. Krůček za krůčkem, trpělivě našlapovat a nevzdávat to.

Jak se říká, malé něco je lepší než velké nic. (Pro víc motivace sleduj např. IG profil Adrieny Pecinové).

Platí to v pohybu, ve výživě, ve všem! Můžeme si říct, že dva para ořechy a troška konopných semínek na pohankové kaši nebo ten olomoucký tvarůžek navíc ke špagetám už to nezachrání. Ale troška k trošce, ono se to nasčítá…

Dlouho jsem se necítila TAK dobře! Zvládnu tři série tricepsových kliků po 10, tři shyby za sebou, shyby, chápete to? Uběhnu dvacet oválů a to jsem začínala na dvou… Pro někoho každodenní chléb a „jakože co jako, proč o tom vůbec mluvíš?“, pro mě výkon, na který jsem pyšná! Pořád si sahám na stehna, jak jsou pevná! Když běžím, konečně se mi neklepou záda a když zastavím, zastavím se komplet celá, nemusím čekat, až se dotřesu… Trvá to už rok. Není to jen krátkodobý záchvěv. Troufám si říct, že je životní styl, který je udržitelný a který mě moc baví.

A co mě žene vpřed? Chci být zdravá, pružná, plná síly pro sebe i své děti. Myslím i na stáří. Moc ráda sleduji na sociálních sítích vitální seniory a doufám, že jednou, jednou budu taky hratelná padesátka, šedesátka a pak čupr bába, co běhá ještě v devadesáti po kopcích… Protože ty, ty by mi fakt chyběly…