Tak dlouho jsem přemýšlela, kam vyrazíme v pátek odpoledne, až jsem je vzala na výlet do Prahy. 🙂 Uáááá, město! Ne že by děti byly v Praze poprvé, ale pokaždé, když tu jsme, mám pocit, že mají oči navrch hlavy. Ostatně i já se po těch šesti letech „doma“ cítím tak trochu jako v jiném světě. Tolik lidí, aut, tramvají, světýlek, feťáků a žebráků (co mám děti si jich nějak víc všímám)! A hlavně těch selfíček! Musím se poplácat po rameni, byl to moc fajn výlet! Dokonce jsme jej zvládli i bez kočárku, což je v našem případě fakt ale výkon.
VLÁČEK LVÍČEK NA ŽOFÍNĚ
Naše cesta mířila nejprve tramvají k Národnímu divadlu. Ať přijedete do Prahy na hlavní nádraží nebo Masaryčku, tak nějak všechny tramvaje jezdí právě kolem něj. No a pak už to jelo: „Tak děti, tohle je NÁRODNÍ DIVADLO“… přišlo mi to jak scéna z filmu Na samotě u lesa: „Tak děti, tohle je mouka dvounulka.“:-) Cítila jsem se tak důležitě! Brácháč ocenil zejména zlaté koně úplně nahoře na střeše. Od divadla to bylo jen pár metrů podél Vltavy („Děti, tohle je VLTAVA!“ :-)),po které plula různá šlapadla – od labutí po auta. Takže zas bylo co pozorovat:-).
Šnečím tempem jsme došli těch pár metrů na Žofín. Cíl byl jasný. Vláček. Jedna jízda 10 Kč a to ticho těch pár minut… Člověk by jim zaplatil těch jízd i deset:-). Hned vedle vláčku (pozor, jezdí jen do října!) je moc pěkné dětské hřiště. Velké plus si zaslouží i místní veřejné toalety. Jako to bych tu nečekala:-). Extra pidi wc pro děti, super čisté… Tam snad člověk musí, i když nemusí:-).
LANOVÉ HŘIŠTĚ NA STŘELECKÉM OSTROVĚ
My jsme se od vláčku vydali pěšky přes most Legií směrem k lanovce na Petřín. Rozhodně doporučuji zastavit se v půlce mostu Legií a sjet na chvíli proskleným výtahem na Střelecký ostrov (výtah je po pravé straně, směrem od Národního divadla). Objevili jsme tu parádní lanové hřiště. Řekla bych, že věkově ideální právě pro Žloutkovou, ale Brácháč se též dost zabavil.
LANOVKA NA PETŘÍN A ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ
Od Střeleckého ostrova to byl už jen kousek k lanovce na Petřín. Pokud jedete s kočárkem, k lanovce se dostanete bezbariérově až teprve průchodem (jakoby vjezdem do dvora) v ulici Újezd vedle cukrárny U Knoflíčků, jinak vás čeká docela dost schodů. Samotná lanovka bezbariérová není, s kočárkem se špatně nastupuje i vystupuje, ale my jsme to minule zvládli. Jen si dejte pozor, lanovka prochází dvakrát ročně údržbou, tak ať nemáte pešíka . Pokud máte s sebou dítě mladší 3 let, máte jízdu zdarma vy i dítě:-).
Na Petříně jsme se vrhli do útrob zrcadlového bludiště. Tentokrát jsem byla lépe připravena a Brácháče nepustila z ruky. Posledně se mi vytratil a já ho viděla asi 10x a nevěděla, který je ten pravý:-). Na samotnou rozhlednu jsem s nimi nakonec nešla. Bylo mi jasné, že bych ho táhla celou dobu v náručí a to bych asi nedala:-). A on takový trdelník pod věží také není k zahození:-).
U dolní stanice lanovky je krásné dětské hřiště, jenže nás čekala ještě cesta domů.
Ač byl výlet takový neplánovaný, byl plný zážitků pro děti i pro mě. Ono když vám dítě v tramvaji zařve „čůrat“ a vy víte, že máte přesně 2-3 sekundy, aby nebylo pozdě, tak je hned o zábavu postaráno:-). Když pak vypadnete z tramvaje celí opocení a zjistíte, že Praha je snad celá vybetonovaná, nikde ani travička, tak máte prostě problémek:-). Tak hlavně ale, že odpadly večer před 21. hodinou, že jo… To je to, oč tu šlo:-).
Zanechat komentář