Řekli jsme si, že na Velikonoce nikam necestujeme. Jsme vlastně na cestě pořád, i když ne za zábavou, ale po návštěvách doktorů. To už po letech dost vyčerpává. Takže i když státníci schválili navíc volno na Velký pátek, naplánovali jsme program v okolí bydliště:-).V pátek odpoledne za hustého deště již tradiční návštěva zámku Loučeň. O kterém již víte vše od Jany I., kdo nečetl, může se juknout zde.
Modroočka má Loučeň rád. Zná to tam, ví, kde jsou záchody, kam se chodí na jídlo:-). Kde je lanové hřiště a jsou tam super bludiště. Obojímu ihned propadl:-). Pokud by mluvil, jistě by se každý víkend dožadoval tam jezdit. Z druhé strany byl by to ve věci Modroočkovi řeči velký zázrak, kdyby každý pátek „otravoval“ návštěvou zámku Loučeň. Snad bych z toho šoku i sedla za volant:-). (O tom, jak sedla za volant Jana I zde)
Protože se Modroočko nevymáčknul, kam by kromě Loučně chtěl jed, autoritativně jsme o dalším programu rozhodli za něj i za Budyho:-). Někdo holt musí mít poslední slovo, že:-).
V sobotu jsme vyrazili do pražské zoo. Řeknete si, no a, co je na tom netradičního. Asi s dětmi chodíte běžně. My šli do zoo poprvé a s obavou, jak budou kluci reagovat. Hned u pokladny nás čekala dlouhá fronta…Lidí, jak mraků, kam taky jinam v Praze:-). Co jsme se dostali do areálu zoo, hned jsme se šli najíst. Jako kdyby zejména Modroočka nedával zvířecí program, tak abychom tam s mužem ještě nepadli hlady:-). Vřele doporučuji samoobslužnou restauraci Oceán blízko vchodu. Moc dobře vaří a mají dětský koutek:-). Odkud jsme dlouho nemohli kluky odtáhnout:-). A šli jsme vzhůru do zvířecí říše.
Podle našeho očekávání Modroočkovi unikala malá zvířata, včetně poletujících ptáků. Převážně se koukal na provázky ohraničující cesty, popř. sypal kamínky na kůli mezi provázky. Budy je velký nadšenec ptactva a tučnáků. Taky byl zcela happy když pozoroval plameňáky.
Udělali jsme velkou chybu, že jsme ihned nešli na velká zvířata. Modroočka nejradši slony. Když jsme tam došli, už byli oba kluci dost unavení. Budy ze zážitků usnul:-). Modroočka se ještě vybičoval a pozoroval žirafy a zebry. Mě došlo, že jsem vůbec nevěděla, že žirafa má kromě dlouhého krku tělo do kopce:-).
Na závěr to nejlepší ze zoo – hřiště Bororo. To je vážně pecka! Sice je to až od 6 let, ale nemohli jsme Modroočku odtud dostat i když mu je 5 let. Předtím vypadal, že nedojde už ani na krok, najednou se probral. Je to vážně rej pro děti. Některé lanové mosty vypadají jak v Nepálu:-). Přestože všude bylo dětí jak mraků, Modroočka trpělivě šel ve štrúdlu dětí, nebál se. To jsme teda zírali.
V neděli jsme vyrazili na hřiště ve Stromovce u restaurace Vozovna. Modroočko dojel s mužem na kole. Ne, že by Modroočka jezdil sám na kole. Teda zatím, naše ambice v tomto též nejsou malé:-). Jezdí na jakémsi trenažeru:-). Jmenuje se to wee hoo. Je u toho simulátor šlapek, aby se naučil šlapat, musí se učit držet rovnováhu. Taky se s menším či větším řevem zvyká na helmu.
My s Budym jsme mastňácky vyrazili vlakem, protože já ačkoli bývalý sportovec ho neutáhnu ve vozíku za kolo. Řeknu Vám, na hřišti ve Stromovce to vypadlo, jakoby to bylo jediné hřiště v Praze. Atrakce nestíhaly nápor dětí. Kluci se oba vyřádili a to pro nás je taky velká radost. Hlavně u Modroočky, že se nebojí a jde do toho. Pak se jelo domů. Jen byl problém s Modroočkou, vůbec nechtěl helmu na kolo. Když řeknu, že Modroočko něco vůbec nechce rovná se, rozhodne se, že ne a udělá proto vše. Možná znáte od svých dětí. Modroočko dokáže být v tomto ohledu mistr světa. Nu což nebylo to poprvé, ani naposledy co neskutečně křičel na veřejnosti. Křičel tak, že se starostliví lidé ohlíželi, cože jsme to za rodiče, jak jsme chlapce potrestali, nebo co jiného mu udělali…Určitě, znáte tyto situace taky. Když nefungují ani bonbony, strach a únava Modroočku přemáhá, tak se pustí smart phone, kde má videa z výletů, vlaky a metro a v průběhu jeho koukání se, mu helmu mimochodem s mužem nasadíme. K tomu dodáme „Hold on“. Smart se vypne. Muž nasedne na kolo a jede se. Modroočku zdálky slyším, jak se smějeJ. Na wee hoo jezdí rád, jen ty nezbytnosti jako helma ho zlobí. A my s Budym jsme mazali na vlak.
V pondělí klasika pomlázka. Modroočko nosí pomlázku jakoby mimochodem už vůbec by nikomu s tím nenaplácal. Budy se s pomlázkou dřít nebude. Je rád, že si konečně běží svým tempem, ještě aby něco tahal:-). Ovšem z kindervajíček, kinder tyčinek, hipp tyčinek a bonbonů haribo měli hoši radost:-). To určitě znáte důvěrně:-).
Zanechat komentář