Tři trasy s kočárkem v Českosaském Švýcarsku

Tentokrát bych znovu ráda vyvrátila předsudek, že jedinou trasou vhodnou pro  kočárek v Českosaském Švýcarsku je Dolský mlýn, oblíbené heslo všech možných vyhledávačů. Dám ruku do ohně za to, že všechny tři výlety, které pro vás mám, se vám budou líbit. Teď ale pomalu, jak to všechno začalo…

Myslím si, že není nikoho, kdo by se těšil na pátky tak jako my, mámy. Člověku například odpadne povinnost vyexpedovat děti v přesný čas do institucí. Nevím, jak u vás, ale toto je u nás každý den výzva jak hrom.  A to mám děti jen dvě! Takže ač vstáváme dřív než ovce (či co to je za havěť) na Déčku (tzn. před šestou), dobíháme do školky na 8.30 jako poslední.  Nemáte na to někdo nějaký fígl? Mně se vždycky jedno dítě někde nějak šprajcne. Když už se odšprajcne, sekne se to druhé,  případně se polije, počůrá, chce kakat, musí něco dohrát nebo se spolu servou do krve… Ať žijou poklidná rána Bágláčovic familie:-).  No ale hlavně, co je na víkendu nejzásadnější – otcové mají volno! Uf:-).

A pak jsou týdny, kdy sama z dětmi na krku z pátku plynule přejdete přes víkend do pondělí, jako by se nechumelilo (obdiv všem samoživitelkám!). A to mě čekalo tento víkend. V sobotu musel být Véčko v práci a v neděli se chystal podstoupit hromadné utrpení na maratonu.  Plán zněl jasně – nepodléhat panice, užít si počasí a UNAVIT DĚTI!

V pátek jsem omluvila madam Žloutkovou ze školky a začala zuřivě balit, protože je přeci krásně, takže v 9 hodin se jelo! No, nebýt Brácháče, který krapet urychlil proces oblékání tím, že si stříknul čistič koupelen do oka, vyjeli bychom snad až po obědě. Takto jsme vystřelili jako blesk. Na oční! Teď už o tom píšu s lehkostí, lehko mi ale nebylo:-(.  Naštěstí oko zůstalo v pořádku, tak jsme mohli kolem  jedenácti vyrazit.

POHÁDKOVÝ LES VE VAŇOVĚ

Plán byl jasný – pohádkový les ve Vaňově u Ústí nad Labem. Les jsem samozřejmě nenašla:-). Nějak mě cestou přešla odvaha sjet z hlavní naučené trasy. Nevadí, jelo se dál, směr Českosaské Švýcarsko.

A povím vám – ty tři výlety, které jsme s dětmi zvládli, byly prostě perfektní! Tři tipy na pohodový výlet s dětmi v Českosaském Švýcarsku, tři tipy na výlet s kočárkem,tři tipy na výlet, který zvládl Brácháč bez kočárku! Tleskám!

MEZNÍ LOUKA A RYSÍ STEZKA

Mezní Louka  je výchozím bodem pro výlet k Pravčické bráně  nebo k soutěskám (k těm se dostanete i z Hřenska), více zde.  Mou ambicí tentokrát nebyla Pravčická brána, nejsem sebevrah:-), ale Rysí stezka.

Rysí stezka je opravdu vydařená naučná stezka, která zaujme nejen děti. Nabízí dvě trasy – kratší červenou, sjízdnou s kočárkem, a 1,5 km dlouhou modrou, která je sjízdná s kočárkem tak do poloviny, i to ovšem stojí za to!

Modrou trasu absolvovat celou s kočárkem  příliš nedoporučuji. V jednom místě je třeba zdolat strmý výstup, který by s kočárkem šel asi obtížně. Zlom nastává v tomto místě. Přes vodu se ještě dostanete, ale výstup už je horší. Pokud jej zvládnete, cesta je s větším úsilím s kočárkem sjízdná.

Nám celá trasa pěšky bez kočárku zabrala asi 2,5 hodiny a zaujala všechny děti (2-9 let) i rodiče:-).

Na Mezní Louce se děti vyřádí i na hřišti, kterému dominuje maketa Pravčické brány. Žloutková ji prolezla skrz na skrz. Já též, protože se mi do útrob „zdejchnul“ Brácháč:-).

Na Mezní Louce je několik možností, kde se dá naobědvat či jinak občerstvit.  Rovněž zde funguje infocentrum.

LABSKÝ KAŇON

Nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy – to když vidíte, tak vám plesá srdce:-). Přiznávám, že cesta k němu byla poněkud náročnější. Celou cestu lze zvládnout s kočárkem, my jsme se rozhodli (já s babičkou), že dětem dovolíme kola. Takže ve vypjatých chvílích táhla babička obě kola a já Brácháče, který tentokrát nejevil takové nadšení pro turistiku. Tak stane se, že se člověk sekne:-). Z 98% to ale Žloutková ujela a Brácháč z 95% ušel.

Ke Kaňonu se dostanete z vesnice Bynovec u Děčína. Míříte-li z Děčína přes Kámen, musíte v Bynovci zatočit hned proti kapličce vlevo. A pak stále rovně, rovně, rovně, dokud nepotkáte traktor, abyste si to vycouvali:-). Byl to můj životní výkon! Po panelové cestě se dostanete až k bývalé pile, nynějšímu kravínu, kde je již zákaz vjezdu.

A pak podél kravína po červené až k Růžové vyhlídce.  Trasa by měla mít 1,5 km, nám to přišlo jak 5 km, Brácháčovi zřejmě jak 100 km:-). Ale cestu zpět ujel na jeden zátah na kole, protože jsem mu řekla, že si jede pro kočárek:-).

Výhled byl nádherný! Jen naše babička z něj byla lehce nervózní, to bylo samé, raději už pojďte, ať tam nespadnete… 🙂 No, nesměju se tomu, asi jsem to stejně už podědila a propukne to u mě za čas.

Na celý výlet si rozhodně vezměte svačinu s sebou. Bynovec není úplně turisticky nejvyhledávanější lokalitou Českosaského Švýcarska, tudíž zde nejsou restaurace na každém kroku. Zato tu mají hned u již zmiňované kapličky parádní dětské hřiště!

Kousek od Bynovce je vesnice Růžová, která nabízí možností víc. Více zde (úplně na konci článku) . Během cesty jsem vám nafotila kousek zmiňované trasy v Růžové, která se mi zdála vhodná na kolo pro nejmenší. Nevím, kam cesta přesně vede, jestli to je okruh, ale určitě to brzy prozkoumám.

NAUČNÁ STEZKA V SRBSKÉ KAMENICI

Srbská Kamenice je má srdcová záležitost, o tom žádná. Naučná stezka netvoří uzavřený okruh, není zcela sjízdná s kočárkem, ale pokud si procházku po ní uzpůsobíte tak jako my, určitě si ji užijete všichni!

My jsme zaparkovali auto za rozcestím na Českou Kamenici u Kavárny v přírodě (je vidět ze silnice směrem Česká Kamenice a Jánská).

Od kavárničky, kde vás sice nikdo neobslouží, ale zato si můžete v klidu posedět u své vlastní svačiny:), vede asfaltka jako stvořená pro brusle a dětská kola.

Kolem zahrady s kamerunskými kozami až na moc pěkné hřiště je to pár minut chůze. Pro jedno odpoledne nám tohle ke štěstí stačilo :-). Protože to hřiště, z toho prostě nešlo odejít:-)!

Další den jsme to vzali od začátku a pokračovali jsme po dřevěném mostíku směrem k vyhlídce.

Kola jsme nechali pod samotnou vyhlídkou a škrábali se směrem vzhůru. Oba dva to zvládli s mou pomocí skvěle. Toto vyjdete určitě i s dítětem v šátku či v náručí, pokud půjdete za suchého počasí a nejste příliš úzkostliví:-).

Výhled na celou Srbskou Kamenici a to dobrodružství za to stojí.

Z vyhlídky jsme se vrátili pro kola a pokračovali po trase naučné stezky až k infocentru. Od infocentra jsme se vydali pár metrů po silnici k dřevěnému mostíku přes říčku Kamenici směrem ke skalnímu divadlu.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli ta cesta ke skalnímu divadlu je či není vhodná pro kočárek, ale nakonec říkám: „Yes!“:-) Je to cca 500 m, to dáte! Brácháč to ušel! Skalní divadlo bylo opět místem, které nešlo jen tak opustit. Mám kreativní děti, rozené hérečky:-). Zpět jsme šli stejnou cestou, nejprve k infocentru, pak po silnici kolem restaurace Ve starém krámě až k mostu přes říčku, kde jsme se napojili opět na naučnou stezku vedoucí kolem hřiště. Další část stezky jsme si nechali na příště. Ta vede od infocentra až ke kostelu a od něj po schodech až k mostu u hřiště. Tam s kočárkem raději nejezděte, těch schodů bylo fakt moc. To raději doporučuji zajet jen ke kostelu a vydat se zpět kolem Zelené hospody (ta je opravdu zelená).

Srbská Kamenice nabízí několik možností, kde se najíst. A zmrzku tady koupíte i v infocentru.

Uf. Tož vše:-)