Možná i Vám se to děje. Najednou se zastavíte a říkáte si, že je potřeba učinit změnu. Přehodit výhybku. Jen nevíte jak, kam a kudy. Rozhodujete se, že už Vás práce nebaví jako dřív, partnerský vztah by potřeboval změnu; nevíte jak najít cestu k dospívajícím dětem, jak navázat kontakt se stárnoucími rodiči. Jedině víte, že jak to bylo doposud, už nechcete.
Jsme bohužel dospělí a ne dospívající, kteří si mohou přemýšlet „všechno“ nebo „nic“. Bud dělají věci naplno, nebo nijak. Škoda, že už máme dospěláckou zodpovědnost a nějak to jít vždy musí. Už nemůžeme ze vztahů, práce, od našich dětí jen tak utéct…
Co mě k tomu vede, vidět věci jinak a chtít změny? Mám zdravotní potíže, které mi berou energii a paralyzují mě (nic vážného, pokud by se neřešily, tak velmi vážné). Budymu se nabalují další a další zdravotní problémy. Takže další objednání k odborníkům, další nový chorobopis – anamnéza, porod, apgar skoré…atd. Instrukce, recepty a „nashledanou a další prosím“.
Nejsem pankáč, co to hodí za hlavu a řekne si, už na to kašlu a nikam s klukama nejdu! Jen, kde vzít nějakou další a další energii. Jakou cestou se dál vybrat, když nejde říct „vše“ nebo „nic“. Možná jste v podobné situaci se svým tématem. Držme si palce, ať se vydáme lepší cestou než doposud. Spíš než, že nás někdo povede, budeme muset cestu najít sami v sobě…
Zanechat komentář