V horách jsme s mužem vždy hledali klid, souznění s přírodou. Daleko od známých horských středisek, plných turistů a lanovek. S dětmi člověk začne s ohledem na své zdraví přemýšlet jinak:-). Přesto jsme ze svých zásad ne zcela ustoupili. V Rakousku jsme se ubytovali v malém městečku Bad Mitterndorf, uprostřed malé náhorní plošiny na pomezí pohoří Dachstein a Totes Gebirge. Pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) Vám všem v budoucnu vřele doporučuji navštívit. Je to krásný kus hor téměř bez lidí, protože sem nejezdí mnoho lanovek.
Naše ubytování bylo kousek stranou centra městečka, ale to jsme též chtěli:-). Měli jsme k dispozici velký apartmán o 80 m2, s prostornou obytnou místností a dvěma ložnicemi, kde každá měla vlastní wc a koupelnu. Čili luxus:-). Apartmán je součástí velkého rodinného domu, ubytovatelé bydlí v přízemí domu. Na zahradě je k dispozici klouzačka, houpačka, písek a trampolína, co víc si přát. Z okna obýváku je vidět na projíždějící vlaky. Cena za týdenní pobyt pro dvě dospělé osoby, jedno dítě 2,5 roku a druhé 5,5 roku cca 455 € (za děti do 6 let se nepřiplácí). Sommercard jsme v rámci ubytování neměli k dispozici. Rozhodli jsme se do tohoto neinvestovat, protože jsme měli v plánu nejen lanovky, ale i cyklovýlety. V rámci ubytování je za mírný poplatek 4 eura možnost vstupu do místního termálu. My jsme nevyužili, protože jsme pořád někde běhali:-).
Protože vždy píšu o cestách s autíkem Modroočkou, tak jen pár slov k jeho cestování. Modroočkao zvládá přesuny autem a změny prostředí výborně. Od malička je zvyklý cestovat a zvykat si v novém prostředí, protože jsme o jeho autismu nic nevěděli. Ve změnách prostředí a stereotypu nás velmi podporují odborníci. Dávno je přežitý názor (i když stále hodně publikovaný v mediích), že děti s autismem potřebují jen své stereotypy a rituály, aby neměli úzkosti ze změn. Je jisté, že některé věci potřebují mít pořád stejně, ostatně jako my všichni. Ale odjet na týden či deset dní pryč, pro něj není problém. Samozřejmě má s sebou možná víc svých věcí, než běžné děti, ale to není problém. Čím je Modroočko starší, tím „jeho“ věcí ubývá, hraje si s hračkami a věcmi, co jsou přímo v ubytování. Tak bingo. Budy má svých věcí stále dosti, ale k jeho věku to ještě patří. Co je oběma klukům vlastn, je neschopnost si odpočinout, když jsou unavení. Při změnách prostředí se to projevuje ještě víc. Dokáží usnout oba v autě, ale nesmí se zastavit na semaforu, což se někdy hůře naplánuje. Budy výborně usne za jízdy na sedačkové lanovce, ale vzbudí se, jakmile se přesedá do kočárku. Vystoupit se musí, nelze jezdit na lanovce dokola, teda ještě jsme nezkoušeli:-). Když přes den zázrakem někde usnou, jdou spát, když brzy v 22 hod, když později tak v 23.30 h. To holt k hyperaktivitě obou patří. Taky se říká, aby přes den neměli moc dojmů a vjemů a pak nebyli přetažení a mohli usnout. Ale jak to zařídit, když míra vjemů se nedá měřit. Hlavně s mužem chceme taky něco vidět a poznat:-). Člověk i s pokorou k potřebám svých dětí nevzdá všeho. Stejně jsme je oba asi vždy přetáhli:-). Pro někoho se náš program naopak bude zdát málo. Nám byl až dost a pro oba kluky až až…V Rakousku jsme pobyli 9 dnů a absolvovali níže uvedené výlety. Možná Vám po přečtení nevychází na každý den jeden výlet. Právě proto, že zbylé dny jsme byli v okolí ubytování. To jsme sobě i svým dětem nařídili.
Nejdřív jsme si s mužem chtěli vzít „náčiní“ na ferraty, že půjdeme vždy každý sám. Ale po spoustě zdravotních potíží, co nás před odjezdem potkaly, jsme si to rozmysleli a vzali si jen kola. Klukům cyklopřívěs weehoo I go.
Musím říct, že v této oblasti se kolo vážně vyplatilo. Pochopili jsme, proč každé auto s českou SPZ má na střeše kola, jako poznávací znamení. Jen, aby to nevypadalo, že jsme nějací machři. Já na kole skoro nejezdím a ujedu 20, max 30 km a jsem KO. Trasy se však v Rakousku dají volit dle aktuální kondice a jsou vždy super.
Naše výlety v Rakousku rozdělím na ty dětské – hřišťě, lanovkou či bez; a cyklovýlety.
Výlety s dětmi cíl – HŘIŠTĚ
PLANAI
Inspirovali jsme se Sdetmisbaglu a vyrazili též na Planai. Nelitovali jsme, protože to je vážně dětský horský ráj na zemi. Od místa našeho ubytování to bylo 50 km do Schladmingu. Odtud lanovkou nahoru. Byli jsme nadšení a naše děti též. Protože na 3 km jsem ještě nikdy neviděla tolik dětských hřišť. Též bylo super, že děti musely něco ujít, aby došly k další atrakci. Navštívili jsme i místní restauraci, kde měli fakt dobré jídlo:-).
Jen jsme udělali osudovou chybu a klukům, zejména Modroočkovi, nevymezili jasně atrakce. To se dělá u dětí s autismem a ADHD, aby se nepřetáhly dojmy a dokázaly odejít. U Modroočky též večer usnout. Jenže, měli jsme velkou radost, jak jsou oba nadšení a užívají si to. Kluci vyzkoušeli vše, a Budy včas usnul. Kuličková dráha, která je po celé Planai ho též hodně bavila. Modroočko byl celou dobu k nezastavení a nemohli jsme ho odtud dostat. Po opuštění lanovky ve Schladmingu pobíhal jak ďas. Na střídačku jsme si s mužem dali úžasné ice coffee, v kavárně hned vedle vstupu na lanovku. Pokud zavítáte na Planai, dejte si též:-). Čili super dětský výlet za 36 euro, to je za cestu lanovkou nahoru a dolů, pro nás dospělé.
RIESNERALM
Další hřišťový výlet byl na Riesneralm, vzdálené 30 km od našeho ubytování. Jeli jsme do městečka Donnersbachwald, kde jsou ukazatele, které Vás navedou k lanovce. Lanovka je sedačková s přestupem v půlce trasy na další. Lanovky na sebe navazují, jen seběhnete z kopečka. I s kočárkem jsme to zvládli. Kočárek jsme rozložili na lanovku. Nahoře rozložili a šupajdili k další lanovce, zase složili. Žádný problém:-). Budy sice chodí, ale pokoušela se o něj celou dobu pobytu střevní virosa, tak se chtěl dost vozit:-).
Nahoře najdete dřevěná zvířátka, ve kterých jsou prolejzačky, klouzačky. Pak malé jezírko, přes které je vor, návštěvnicí – zejména děti se tahají sami na laně. Též cvičná skála na lezení. Na vrcholu Riesneralm jsou chodníky s různými povrchy, po kterých se dá chodit bosky. Je to prudké stoupání po vrstevnici, kam se nedá dostat s kočárkem. My jsme tento výstup vzdali,při představě, jak je oba táhneme na zádech a proč vlastně… Člověk si s našimi dětmi uvědomí, že nehoní vrcholy. A jsme díky tomu o dost klidnější:-). Modroočko i tak měl plné ruce práce s chůzí do kopce. Protože i v okolí všech těch krásných atrakcí, je spousta kopců, než k nim dojdete. Jeho technika zvedání se do stoje, když nechtěl jít, trvala i 20 minut. Čili my jsme měli o zábavu postaráno:-).
Zpětně musím říct, že Riesneralm se mi líbil více než Planai, protože tam bylo méně lidí a byla to opravdu echt alpskách příroda:-) . Restauraci jsme nenavštívili, protože jsme z důvodu únavy synů rychle vyklidili pole:-).
GMUNDEN, JEZERO TRAUNSEE
Náš nejvzdálenější výlet k jezeru Traunsee, 70 km od ubytování se též povedl. Vzali jsme to jako vzpomínkovou akci na dobu dávno minulou, když jsme zde sami s mužem trávili dovolenou v blízkých horách v okolí vrcholu Traunstein. Náš cíl byl jasný, určitě se kluci cestou vyspí. Přece tam nejsou žádné uzavírky ani semafory. No kluci se stejně nevyspali, ale ve městě Gmunden a v okolí jezera Traunsee je krásně:-).
Můžete se jen tak procházet po krásném nábřeží a navštěvovat místní hřiště. Nebo pokud Vám vyjde počasí jít se vykoupat. Nám pršelo, tak jsme vyrazili na výlet historickou tramvají do centra. Zastavuje přímo u vlakového nádraží, kde můžete i zaparkovat. Z centra jsme jeli další tramvají vysoko nad město až do 800 mnm, kam tato tramvaj vážně dojela a cestou vyložila cestující, co dle báglů a oblečení jeli na chatu:-). Kluci byli nadšení. Zpět jsme jeli historickým vlakem.
Pak jsme jeli autem zpět domů.
Cyklovýlety
Oba cyklovýlety byli výchozí přímo z našeho ubytování.
DÁLKOVÁ CYKLOSTEZKA SALZKAMMERGUT R19, cíl lesní jezero Odensee
Celá stezka vede po kvalitním asfaltu:-). Plavky s sebou, protože jezero stojí za to. Cesta tam a zpět z našeho ubytování byla vzdálená 30 km. Můžeme si dovolit jeT s dětmi tak dlouhou trasu, protože je významně muž táhne za sebou. Modroočka šlape jen trochu. Hoši se často na cyklopřívěsu i vyspí. Čili pěkný zájezd s Čedokem:-).
U jezera je příjemné občerstvení s točenou zmrzlinou a hřiště. Voda v jezeře kapku dost studená, ale člověk s dětmi někdy potřebuje trochu osvěžení, že:-).
Byli jsme u jezera dvakrát. Podruhé tam byla velmi hlučná oslava prázdnin s dechovkou a v krojích. Na hřišti dětský den. ModroočkO bez problémů zvládnul, zapojil se do atrakcí:-). Zírali jsme.
CYKLISTEZKA S CÍLEM GRUNDLSEE
Tato cyklostezka se mi líbila o dost víc. Prostě pravé Alpy, žádný asfalt. Vede po upravovaných nezpevněných cestách, s převýšením 200 m. Jede se lesem a místy vykukují vrcholky Totes Gebirge. Cesta až ke Grundlsee je dlouhá 15 km, ale v terénu, čili je to náročnější. My jsme nakonec až k jezeru nedojeli, ne protože by synové protestovali, ale v posledním převýšení muži bouchla duše. Přece jen nemáme horská kola, a jak za sebou táhne ty dva, kolo už asi nemělo sílu:-). Mělo to prozaický závěr. Muž si přehodil whee hoo na mé kolo a já jsem jeho kolo vedla lesem zpět. Kluci dojeli domů a přijeli mi naproti autem. Vlastně to bylo docela fajn, protože jsem měla půl hodiny čas pro sebe a v klidu jsem si prohlídla hory Totes Gebirge. K čemu je někdy dobré píchnout duši, a nemít s sebou náhradní ani žádné lepení že:-). Na této cyklostezce se člověk konečně naučí dobře a včas přehazovat:-). Nejde jen o to, kolik se dá ujet, ale taky někdy o techniku. Muž mě i přesto že táhne kluky, stále kontroluje v přehazování. Možná se při čtení těchto řádek řada z Vás zasměje a vzpomenete si na své cyklovýlety:-).
Ostatní výlety
HALLSTATT
Do Hallstattu jsme si udělali malý výlet vlakem a přívozem. Je to krásné historické město, ale hřiště zde moc nevedou, ani jiné atrakce pro děti. Pokud jsou Vaše děti kulturně zdatné, je to pravé místo pro Vás. Pro ostatní děti je vhodná zábava třeba krmení místních kachen:-). Nebo házení kamínků do vody. Ne na kachny:-).
BAD MITTENDORF, hřiště
Jako všude v Rakousku, je v každém malém městě k dispozici krásné hřiště.
Věřím, že i příští rok budeme mít dost odvahy, a našetřených peněz se do Rakouska vrátit. Za nás je to vždy nejlepší dovolená! To co nad míru možností splní naše očekávání.
Zanechat komentář