Pět let! Pět let jsem máma. Za tu dobu se výrazně změnil můj přístup k lecjakým věcem. Neříkám, že se ze mě stala zkušená matka, kterou nic nerozhodí. Ale den za dnem zkrátka roste moje mateřské sebevědomí. A to i na cestách. Když se podívám zpětně na dobu, kdy byla Paní Žloutková ještě malinká, bylo pro mě cestování velkým oříškem. Kromě bezbariérových spojů jsem řešila, kde nakojím, kde přebalím, kdy na minutu přesně tohle všechno udělám. Táhla jsem s sebou skoro loďák potřebných pomůcek a byla spíš víc ve stresu, než že bych si to užívala. Až časem jsem pochopila, že přebalit a nakojit jde v podstatě všude a kdy přesně to bude, není vytesáno do kamene.
Páté narozeniny připadají na den akce S kočárkem Prahou, tak jsem se rozhodla, že předhodím davu pět tipů na výlety v Praze a to prostřednictvím MHD:-). Ráda bych ukázala těm, co mají třeba těch pět let ještě před sebou, že není třeba se bát. Jediné, co je třeba – užívat si každý den!
AKTIVNÍ LESOPARK ŘEPY
Přiznávám, že jsem se tam chystala autem už několik týdnů a vždycky jsem vyměkla. A to jsem v Řepích bydlela a v podstatě tuším, kde to tam je:-). Jenže to parkování, to mi dělá starost:-). Takže mě tentokrát předběhlo Véčko. Teď tu budu tak trochu machrovat, ale zatímco tam byl s dětmi, měla jsem nohy nahoře a RELAXOVALA! Ale pozor, v mezičase jsem si nastudovala trasu skrz MHD: Tramvají č. 9 dojet do stanice Hlušičkova, nebo shora tramvají přijet na Bílou Horu. Nedokážu odhadnout, jak moc to je ze zastávek daleko, ale z Hlušičkovy se to zdá kousek. Véčko parkoval u Krematoria Motol (což je ještě o kousíček dál) a došli to s dětmi v pohodě pěšky. Lesopark můžete projít křížem krážem s kočárkem nebo ho projet na kole či odrážedle. Děti se tu určitě zabaví!
V lesoparku je možnost piknikovat a grilovat, takže v případě pěkného počasí se na to připravte. Já osobně doporučuji návštěvu ve všední den dopoledne:-). Pokud vyrazíte s odrážedly či koly, tak další cyklotip v okolí najdete zde: Dopravní hřiště Vypich.
CHUCHELSKÝ HÁJ, MINIZOO A DOSTIHY
Tentokrát tip pro milovníky vlaků a zvířat. Pokud nemáte rádi o víkendech davy lidí v ZOO v Praze, toto je pro vás jedna z možností. I když bylo neskutečně krásné jarní počasí, bylo zde stále přijatelně návštěvníků. Vlakem se sem dostanete třeba z Prahy hl. nádraží a to konkrétně do stanice Velká Chuchle. Pak musíte buď pěšky, nebo popojet autobusem do zastávky Škola Velká Chuchle a vydat se dále po žluté. Pokud pojedete autem, dojet se dá až k naučné stezce a to ulicí Pod Akáty až na její konec, kde je malé parkoviště.
My jsme zvolili cestu k lesní ZOO z této strany, od ulice Pod Akáty, neboť se jedná o krásnou cestu v polostínu, která je celá sjízdná s kočárkem. K samotné minizoo to je dle mého odhadu cca 1,5 km lehce do kopce. Žloutková to vyběhla s přehledem a Brácháč, nemít kočár na spaní, dal by to také. Další cesta vede přímo od nádraží (viz. mapka), ale dle dostupných informací není ideální pro kočárek (ale cesta je kratší).
V minizoo nás nejvíc zaujali daňci a mufloni. A mě osobně kačer, který zmastil kačenu zobákem. Ten jí dával nafrak! Až jsem na něj křičela, zvyklá z domova, ať ji nechá!
Děti též oslovilo malé dětské hřiště a párky z občerstvení (to však funguje jen o víkendu). My jsme si zde dali takový malý sváteční nedělní oběd – párky:-).
Vyhlídka u kostela nabízí výhled na Prahu. Osobně mám tyhle pohledy z ptačí perspektivy velmi ráda a naše děti to taky baví. Prostě taková 3D encyklopedie zdarma:-).
Další tip na komornější ZOO v okolí Prahy najdete i zde.
ZÁVODIŠTĚ CHUCHLE
My jsme ještě z Chuchelského háje vyrazili směrem k závodišti. Když už, tak pořádně! A byl to zážitek:-). Já vám řeknu, mít peníze, tak je tam prošustruju:-)! Opravdu mě lákalo si vsadit, naprosto chápu ty skupinky babiček a dědečků, co tam srkali turka a horlivě zaškrtávali své tipy.
Kromě samotných závodů můžete s dětmi dokonce okouknout koně před závodem či jejich sprchování po závodě (když je horko). Brácháč byl celý blažený:-).
Děti si můžou zdarma zajezdit na ponících (resp. jízdné je dobrovolné nebo se platí v naturáliích jablky a mrkví). Já osobně bych doporučila s sebou cyklohelmy. Nikdo je tam sice neměl, my je zapomněli, ale člověk nikdy neví.
A dále je tu pro děti možnost nakrmit i kozičky, pohrát si na hřišti a nebo za těžké peníze využít kolotoč, skákací hrad nebo trampolínu. Jo a přebalováky tu také mají! Prostě baby friendly areál. Doporučuji deku s sebou, dá se tu i krásně poležet.
Co se vstupného týká, my jsme platili celkem 129 Kč, protože jsme koupili vstupenku na Slevomatu. Cena za dospělého je jinak, tuším, 120 Kč. V případě cesty autem doporučuji zaparkovat někde opodál, protože před samotným závodištěm byla velká zácpa, a ušetřených 50 Kč za parkovné pak můžete třeba vsadit:-).
A takhle se na ty koně kouká:-). Toho vypáleného trička od běhání si nevšímejte.
STROMOVKA
Do Stromovky se můžete dostat z několika směrů, projít ji skrz naskrz… Je obrovská. Pokud máte kočárkové dítě, můžete tam korzovat do prošoupání podrážek. Oříšek to začíná být ve chvíli, když vaše dítka chodí, ale zas až tolik toho neujdou. Prostě jako náš Brácháč:-). Já volím pohodlnou cestu buď vlakem do stanice Holešovice zastávka, a nebo tramvají do zastávky Výstaviště Holešovice. Poté pokračujeme kolem tramvajové točky u Planetária (mimochodem, zde se každý víkend můžete s dětmi podívat na astronomické pohádky, vhodné od 4 let) až ke hřišti Vozovna. Ovšem o víkendu počítejte s tím, že Stromovka ztrácí své kouzlo:-(. Za mě jednoznačně ve všední den!
V restauraci Vozovna si můžete dát i oběd či přebalit dítě. Pokud jste pankáči, můžete projít celou Stromovkou, pak Papírenskou ulicí až k nádraží Podbaba a skočit do vlaku třeba směr Roztoky u Prahy, o kterých bude nadcházející tip. Naše děti se dostatečně unaví i pobíháním mezi stromy kousek od Vozovny. Podrážky zůstaly zatím vždy čisté:-).
VLAK, KOLO (odrážedlo), PŘÍVOZ V ROZTOKÁCH U PRAHY
Taková malá trojkombinace, vhodná i na jedno slunečné odpoledne:-). Já ji doporučuji jako výlet s kočárkem, odrážedlem či dětským kolem.
Na Masarykově nádraží nebo na Nádraží Holešovice skočte do vlaku a vyražte na cestu dlouhou 10-15 minut, směr Roztoky u Prahy. Jen pozor, pokud pojedete z Masaryčky, připravte se v Roztokách na bariérový výstup z nádraží – budete muset zdolat cestu podchodem, kde jsou jen schody. A nebo to střihnout přes koleje, což osobně nedoporučuji. Ale dělá se to. Bohužel. Z nádraží se vydejte k hlavní ulici a po ní cca 100 m do kopce k první odbočce vpravo. Pak už vás čeká cesta po nefrekventované silničce, která vás zavede až k přívozu do Klecan. Pozor – přívoz jezdí jen v ranních hodinách a pak až odpoledne, je třeba sledovat jízdní řád. Cesta přívozem na druhou stranu řeky trvá sotva 2 minuty, lze ji absolvovat s kočárkem i s jízdním kolem. Ale i ty dvě minuty jsou pro děti zážitek. S kočárkem se do přívozu nastupuje celkem pohodlně, je zde totiž nájezd. Měla jsem tu čest jet i přívozem ze ZOO a taky na Smíchově, ale ani jeden z nich neumožňoval tak pohodlné nastoupení. Na druhé straně řeky, v Klecanech, můžete vydechnout na oploceném dětském hřišti, občerstvit se, nebo se vydat po, dle mého názoru, celkem frekventované cyklostezce. My to raději stočili zpět na roztockou stranu, kde jsme to po necelém kilometru klidné asfaltové stezky zakončili v občerstvení u Šraněk. Tady se děti vyřádily na hřišti a nic po nás nechtěly:-).
Další tip pro Roztoky u Prahy najdete i zde.
GUTOVKA
Tip hlavně pro milovníky metra. Jen pár metrů od stanice metra Strašnická (má bezbariérový výstup) najdete super areál Gutovka. Dětské hřiště je oplocené a hlavně (!) sousedí s pizzerií, kde je dětský koutek i přebalovací pult:-). Takže pokud vás už nebaví to vaše hřiště, skočte do metra a zajeďte si třeba sem.
Další tip kam v Praze s dětmi a kočárkem najdete zde: http://sdetmivbaglu.cz/category/praha/ a zde http://sdetmivbaglu.cz/category/praha-a-spolujezdci/.
Těch možností je spousta! Stačí jen mít oči otevřené. Jedna z věcí, které jsem se coby máma naučila – všímat si detailů a radovat se z mála. Vidět věci, které dospělý člověk bere jako samozřejmost nebo je vůbec nevnímá, ale dítě je vnímá neskutečně intenzivně. Cestování a výletování je pro mě teď víc o prožívání právě takových maličkostí, protože cíl nemusí být někdy ani dosažen:-). A je to fajn!
Zanechat komentář