Dokonalé Zell am See a okolí

Miluju hory! Dolomity, Alpy, Julské Alpy… takové to překonávání sebe sama, ty výhledy, to drápání se nahoru, ty šutry, to ticho… Díky horám jsem ostatně poznala i Véčko. Ale to sem nepatří… no tak alespoň malou vzpomínku tomu věnujme:-),

No a teď mám tak trochu pešíka.  Jasně, dítě přeci není překážkou v ničem… Ale já nejsem Amazonka, co vláčí měsíc dítě v „mošně“, jsem ta, co si střihla fázi „břuch- prso- břuch- prso“, ta co má definitivně“ oddělaná“ záda (4. patro je 4. patro)  a teď, když už mě s dětmi nepojí ani pupeční sňůra, ani mléčná žláza, je mi prostě líto jezdit bez nich. Tak jsme vyrazili spolu. O vysokohorské turistice nelze  moc mluvit, leda tak s úsměvem na rtech, ale stálo to za to!

Celou dovolenou jsme chtěli pojmout i jako cyklodovolenou. Jenže Véčko nestihlo koupit nosič  kol na střechu (no ono se to v pátek večer blbě shání, když chce člověk v sobotu ve 4 ráno vyjet),  což mu v životě neodpustím, a protože jsem se už nechtěla stresovat, kola jsem na poslední chvíli zavrhla. A vlastně to vůbec nevadilo (ale to Véčko nemusí vědět).

Véčko se sice asi fotkami z hor svým kamarádům tentokrát chlubit nebude, zejména tedy ne s tou, kde má na hlavě skřítkovskou čepici a zdolává s davy ostatních rodičů převlečených za d…. jakýsi kaňon.

Lokalitu jsme volili podle dojezdové vzdálenosti – Zell am See, resp. vesnice cca 5 minut vzdálená, Maishofen.  Celou cestu jsme zvládli za cca 6 hodin. Ubytování jsem záměrně volila ne zrovna babyfriendly v penzionu Gasthof Hammerschmidt.

Chtěla jsem se vyvarovat ranním scénkám „CI DO HERNIČKY“  a nechat si spíš lákadla a motivaci na „turistiku“. Ha, já jim dám, že nebudou chodit! Ubytování bylo perfektní! Obří apartmán, dva velké pokoje s kuchyňským koutem, restaurace pro ubytované a venkovní hřišťátko. A hlavně – hned vedle byla velká koňská stáj (a v ní spousta koňů, ale i krávy, kozy )a koňská dráha, na které koně trénovali.

Za celý týden jsme zaplatili cca 450 euro (2 dospělí a 2 děti, 4 a 1 rok). Stravování jsme řešili po svém, jako vždy s námi jela celá lednice Hollandií a Matyld. Bez těch ani ránu! Jako správní „Čecháčci“ jsme si dovezli zavařenou omáčku, špagety-miluju to!   Velkou nevýhodou byla polstrovaná rohová lavice v jídelním koutu –  k eliminaci fleků od čehokoliv jsme přispěli  tak, že paní Žloutková s Bráchoségrou seděli začátkem týdne na úhledně rozložené Mladé frontě a koncem týdne jak bezďáci v chuchvalcích zmačkaných papírů. Ale sedačka zůstala čistá. Okna ne… (když ty koně za oknem, to člověk prostě musel vidět).

Do Zell am See nám to trvalo cca 5 min autem a k dispozici jsme měli zdarma pláž Maishofen Strandbad. Malá pláž ohraničená plotem, celkem přehledná, převlékací kabinka, wc, občerstvení a hřišťátko pro děti hned u vody. Takže super. Jezero k mému překvapení tak studené nebylo, já si prostě připadala jak u moře:-). Na pláž jsme jezdili každý den po celodenním výletě. Fajn osvěžení a poslední kapka pro děti. Podcenili jsme trošku přípravu – neměli jsme s sebou žádné serepetičky do vody. Záchranou nám byly kelímky od těch našich Hollandií a žluté vnitřky z Kinder vajec – joj, naše děti byly na pláži v kurzu, ale fakt – to nikdo jiný neměl!

K celé naší dovolené najdete spoustu informací na internetu, i v češtině, stačí do vyhledávače zadat názvy a najde vám to kompletní informace.

Montelinosweg – Montelino stezka

Toto byl náš nejkrásnější den. Ač stezka pro dětí /sjízdná s kočárkem,  připadala jsem si jak na horách za starých časů. Moc krásná procházka a velká zábava pro děti. Celá stezka vede mezi horní a střední stanicí lanovky Kohlmaisgipfelbahn v Saalbachu. Kromě úkolů pro děti (a fakt je to bavilo, žádné trapárny) zde potkáte i krávy. U dolní stanice lanovky je úžasná horská chalupa Panoramaalm, kde se teple a dobře najíte a děti se opět zabaví. Je zde pro ně spousta atrakcí, můžou se courat v potůčku a vy si můžete lebedit na lehátku. Tento výlet nám zabral celý den se závěrečným koupáním v Zell am See.

Baumzipfelweg

Toto bylo něco, kam už by mě nikdy nikdo nedostal, nemít děti. Ale paní Žloutková byla naprosto nadšená.  Baumzipfelweg je něco jako  Stezka v korunách stromů na Lipně.  Najdete ji v Saalbach Hinterglemm, na konci údolí, vedle horské restaurace Lindlingalm. Celá stezka v korunách stromů je dlouhá asi 1 km a most je ve výšce 40 m. Každý platící vyfasuje zelenou skřítkovskou čapku. Takže po celém mostě pak štráduje hafo rodičů, kteří dopadli stejně jako vy.

Pod mostem je lanový park pro malé děti, řekla bych, ideální věk tak 4-8 let. V místě je i lanový park pro větší děti a dospělé –  i s možností letět střemhlav celým údolím, „Teufelwasser“, říčka plná atrakcí pro děti a také Schnitza’s Holzpark“, prostě místo, kde je vše ze dřeva – různé sochy a hry. Restaurace a rakouské krávy opět v místě, to by ani jinak nešlo. K samotnému začátku Baumzipfelweb dojdete z parkoviště buď pěšky (paní Žloutková to v pohodě dala) a nebo vláčkem. V zimě tam jezdí koňské spřežení. Celý areál je otevřen až do 22 hodin a v noci to může mít zajímavý nádech.

Výlet na toto místo nám zabral odpoledne. Určitě zde můžete strávit i více času (i s cákáním ve vodě apod.), ale na nás tu bylo až moc lidí… Pro děti pěkné, ale pro nás muka:-).

Kodok, Hinterglemm

Expedici Kodok můžete absolvovat v Hinterglemmu, pokud se vydáte lanovkou Reiterkogelbahn. Herní pas dostanete zdarma v dolní stanici lanovky. Celá stezka je dlouhá 3,5 km a bohužel s kočárkem dojdete asi jen ke 4. stanovišti (tuším z 10), k Rosswaldhütte. Dál to s kočárkem opravdu nejde. Ledaže byste ho velký, ale velký kus cesty nesli.  Rosswaldhutte je milá horská chata. Obzvlášt děti na ni mají ty nejlepší vzpomínky, dostali po obědě od paní domácí lízátko. Před chalupou opět krávy a opět hřiště a muškáty:-).

Od Rosswaldhütte jsem šla já s paní Žloutkovou a naši páni kluci šli zpět k lanovce, kde jsme měli sraz. Pro děti to bylo poučné a místy i napínavé. Prošly jsme roklí, kde se ozývaly zvuky medvěda, lezly společně po laně přes kameny do kopce, hledaly cestu v bludišti (a tu jsme fakt málem nenašly).

Na Kodoku jsou připraveny dvě expedice – pro menší děti (cca do 10 let) a pak pro ty starší.

Schmitenhoehe

Schmitten byla naše nejvyšší zdolaná hora, skoro dvoutisícovka:-)! Nahoru jak jinak než lanovkou, tzv. gondolou, který navrhl nějaký designer, co dělal Porsche. Trošku potupné bylo, že vedle nás, sic jsme měli kočárek, ale na nohách  pohorky, jela asi devadesátiletá „bábrle“ v podpatcích. Zřejmě jen na koláček na horní stanici lanovky (i tak smekám). Od horní stanice lanovky vede opět stezka pro děti, tentokrát ryze naučná. Celou cestu děti hledají různá zvířata a rostliny a díky tomu luští tajenku.  Tzv. Hohenpromenade je sjízdná s kočárkem.  Jsou to asi 2 km, což bylo pro paní Žloutkovou tak akorát. My jsme cestu zakončili na  hřišti na  Sonnkogel u horní stanice lanovky. Pozor – tato jediná lanovka nebyla kabinková, ale zkušenosti s přepravou kočárků zde měli. Nevím,  jak by to bylo s hl. korbou, ale my cestu absolvovali takto: já s bráchoségrou v nosítku, Véčko s paní Žloutkovou a na poslední sedačce si hověl náš Baby Jogger City Mini. Na dolní stanici Sonnkogelu je opět hřiště a příjemná horská chalupa. Z dolní stanice Sonnkogelu se dostanete kabinkovou lanovkou zpět do Zell am See.

Maerchenwald

Pohádkový les se nachází v Hinterglemmu (vstup do kouzelného lesa najdete hned vedle tenisové haly v Hinterglemmu, cca 400 m za tunelem ke konci údolí vlevo. Vstup je zdarma, pohádkový les je volně přístupný po celý den). Najdete tam Šípkovou Růženku, ježibabu a perníkárnu, Šmouly a spoustu dalších figurek a domečků ze dřeva. U každého si můžete pustit pohádku, jenže v němčině/angličtině nebo v italštině.  Celá procházka je tak maximálně na hodinku i se stavěním domečků skřítkům. Celou cestu lze zvládnout s kočárkem.

Hned vedle je sportovní centrum s venkovním hřištěm, které je volně přístupné a jsou tam super tříkolky! Takže celá akce vám zaplní dopoledne…

 

Náhodné setkání

A tak si lezu celá zráchaná ze Zellerského jezera, jediná na celé pláži v jednodílných plavkách, vypálené tričko i kraťasy (no kráska) a proti mně známá tvář. „Jana, bist du das?“ No jasný, že to byla Silke, moje spolubydlící na VŠ, kterou jsem 13 let neviděla. Tehdy chodila s Mathiasem. No, pootočím hlavou a Mathias. A dvě děti. Stejně staré jako ty naše. A kde že bydlíme. Maishofen. My taky v Maishofen… slovo dalo slovo a poslední den dovolené jsme trávili již společně. A byl to krásný den!

Marialm

Taková echt oesterreichisch procházka po loukách a kopcích v Maria Alm. Přesně ta, kterou obyčejný turista jen tak nenajde. Motýlí louka, vyschlý potok, lesík a nádherná horská chalupa. Celý den byl takový jiný, lepší, echtovní. Ne turistický. Prostě rakouský. Zjistím přesně trasu, protože to bylo zkrátka fajn.

Cesta domů přes Mondsee

Ještě dlužím cestu zpět, protože to byl zážitek. Čekalo nás asi tak 40˚C. Takže hrůza. Rozhodli jsme se, že vyrazíme z Zell am See po snídani, kolem osmé a dojedeme do Mondsee, kde se budeme celý den chladit a pak navečer vyrazíme směr ČR. Řekla bych, že dokonalé řešení. Zajížďka téměř žádná, Mondsee je hned u sjezdu z dálnice směr ČR.  A jestli jsem se v Zell am See cítila jako u moře, tak tady bylo opravdové Bibione. No, bylo to něco neskutečného. Vstup 5 eur, písečná pláž, krásná voda, taková ta tyrkysová jak u moře. A hlava na hlavě, hlava na noze, hlava bůh ví na čem. Tady ležel člověk skoro na člověku (pozor, fotka je z dopoledních hodin, to byla plář ještě prázdná:-). Rakušané to mají vychytané, oni na takové pláže jezdí snad  i s mobilní lednicí, táhnou za sebou  vždy celé kárky. O to větší  hvězdy jsme byli, protože my, my jsme měli týden špinavé osušky. Slovy dvě (víc přeci nebylo třeba, Gasthof Hammerschmidt nabízel i ručníky v ceně). Takže osušky jak onuce na otírání. Kam si lehnout? Lehký fusáček 1 m x 70 cm z kočárku nám posloužil jako deka, lehká letní deka Bráchoségry jako jediný čistý ručník a na ty dvě špindíry jsme si lehli. K tomu paní Žloutková vytáhla své kelímky od Hollandie a žlutá Kinder vajca, a byli jsme atrakcí. Ale opravdu nelituju. Protože v tomto počasí nám zde bylo nejlépe. Domů jsme vyrazili až kolem 17. hod a to už se dalo…

Celkové hodocení

Jednoznačně jedna z našich top dovolených. Kam se na ni hrabe moře! Fakt paráda! Příště vezmeme ta kola, poprosíme Silke o tipy na výlety a jedeme znova! Za zvážení ještě stojí, zda nevolit ubytování , které v rámci ceny nabízí i tzv. Joker Card či Zell am See Card. Díky těmto kartám člověk hodně ušetří za lanovky, které stojí celkem dost peněz. Jen jízda na Schmitten nás vyšla na 20 eur/osoba. Karty se dají dokoupit i extra. My jsme se rozhodli, ze to zvladneme bez ní, neboť máme ještě malé děti, které neplatí. Za rok dva už budeme uvažovat jinak.