Beskydy s malými dětmi a kočárkem

Mám-li stručně charakterizovat Beskydy, které jsem měla tu čest poprvé v životě navštívit, napadne mě jedno jediné: LESY. Neskutečně krásné, husté, zdravé lesy všude kolem, kam se člověk podívá. Nádhera.

Zpočátku, přiznávám, pro nás byly Beskydy hůře uchopitelné. Cítili jsme se trošku ztracení, nevěděli, kam se vlastně vrtnout. Turistické trasy se tu měří na dlouhé kilometry, z mého pohledu se to nejkrásnější ukrývá vysoko na kopcích, kam, co si budeme povídat, se s kočárkem a pětiletým děckem nedostává úplně s prstem v nose. Nakonec se nám podařilo strávit dovolenou tak, jak jsme si asi přáli všichni. Podařilo se nám najít ten správný mix toulek přírodou, náročnějších výletů a té bláznivé komerční zábavičky pro děti.

Ubytovaní jsme byli v soukromí, v Apartmánech Království Beskyd v Horní Bečvě. Ubytování v prostorném apartmánu, který sice nebyl k mé lítosti zařízen tak nějak stylově horsky (já prostě miluju roubenky, dřevěnice, pruhované povlečení apod.), hodnotíme velmi dobře. Bylo na nádherném místě nad obcí, na kopci u lesa, a disponovalo velkou herní plochou za domem (včetně trampolíny). Ten pohled byl prostě jedinečný.

A mít les hned při ruce, to je největší výhoda! On člověk na dovolené může mít občas tendenci „vymetat“ všechny možné výletní cíle. Však co, tvrdě za dovolenou zaplatil, chce vidět co nejvíc:-), ale ten čas lze strávit i jinak, pohodově. Ať už houbařením, stavěním domečků pro skřítky nebo jen tak bloumáním po lese.

HORNÍ BEČVA

Co se Horní Bečvy týká a vlastně všech míst, které jsme viděli, další charakteristikou je KOLO. Tenhle kraj je pro kolo jak stvořený. Cyklostezky jsou všudypřítomné a vedou vesměs údolím, takže jsou vhodné i pro ty nejmenší cyklisty. Osobně je nemáme vyzkoušené, ale několikrát nás napadlo, že tam by se kolo užilo:-).

Náš první výlet byl kratičký, do Horní Bečvy k přehradě. A tam bylo skoro povinností navštívit místní jízdárnu u penzionu Pod Přehradou. Zde doporučuji, pokud budete chtít povozit děti na koníkovi či poníkovi, je třeba včasná rezervace i několik dní předem.

V Horní Bečvě jsme narazili i na restauraci s fajn venkovním hřištěm pro děti a i vnitřním dětským koutkem – restaurace Valaška.

Pak už naše cesta směřovala do Bílé, která nás oslovila tak, že jsme se do ní později ještě vrátili.

BÍLÁ – LANOVÁ DRÁHA ZBOJNÍK A STEZKA BESKYDSKÝCH PAŠERÁKŮ

Jedna z mála lanovek v provozu, ta přeci musela být naše:-)! Nahoru můžete Zbojnickou lanovkou jet i s kočárkem a dolů vede hned několik tras, které jsou pro kočárek vhodné.

Pašerácká stezka se mezi ně tedy rozhodně neřadí, ale je dlouhá jen 1,6 km, takže ji zvládnou i ti nejmenší. Dokonce i náš Brácháč:-). Však vede celou dobu z kopce, tak co:-). Je to taková malá dětská ferrata, na které najdete lana, lanový most, prolézačky, no prostě to tu bude bavit vás všechny.

BÍLÁ – LANOVÁ DRÁHA ZBOJNÍK A ZBOJNICKÝ CHODNÍK

O několik dní později jsme se do Bílé vrátili, protože procházky tam pro mě měly své kouzlo. Tentokrát jsme se vydali na trasu zvanou Zbojnický chodník. Na obou trasách jsme potkali všeho všudy jednu rodinu, takže super. Zbojnický chodník je dlouhý cca 3 km a celý je za sucha sjízdný s kočárkem. Na jednom místě musíte lehce sjet z trasy (ale to pochopíte na místě) a občas se jde kousek po sjezdovce. Po celé trase děti nachází informační tabule s jednoduchými kvízovými otázkami, takže se ani nesoustředí na to, že musí ujít 3 km. Brácháč to dal též skoro celé:-). Trasa prochází na samotném konci kolem obory, kde se můžete pokochat pohledem na vysokou zvěř.

BÍLÁ – OBŮRKA

V šesti velkých ohradách jsou zde umístěni jeleni, daňci, srnky, mufloni a divočáci. Já osobně viděla poprvé v životě jelena bílého.

K Obůrce se dá zajet autem nebo k ní vedou dvě pěší cesty. Jedna cesta tvoří vlastně závěrečnou část Zbojnického chodníku (je to tak necelý 1 km). Jistě vám u pokladny lanovky poradí, kde se na ni napojit, prostě půjdete Zbojnický chodník pozpátku:-).  Krásně zde projedete s kočárkem.

Druhá cesta, kterou můžete použít jako zpáteční, se jmenuje Bílanská promenáda. Ta sice vede podél silnice, nicméně je pro děti nesmírně zajímavá – je na ní hned několik hřišťátek a v případě teplého počasí můžete smočit nohy ve vodě. Tento kilometrový úsek je ideální pro kočárky i pro dětská odrážedla či plastové motorky.

Další trasy vhodné pro kočárek jsou i např. Zbojnická koloběžková (4,5 km), Maxův klauz (5 km) či k osadě Kavalčanky (10 km).

V Bílé si můžete půjčit i koloběžky a některou z tras si s ní projet(vyvezete si ji lanovkou). Bohužel měli k dispozici pouze koloběžky bez nášlapné brzdy a Žloutková to rukou ještě neubrzdí.

BÍLÁ- DĚTSKÝ LETNÍ PARK, LANOVÉ CENTRUM A VODNÍ SVĚT

Tak to je spousta zábavy na jednom místě. Vstupné je sice poměrně vysoké, ale je to ráj pro děti. Dětský letní park nabízí spoustu atrakcí jako tubing, různé motokáry, trampolíny… no prostě jsou toho mraky. Nejlepší na tom je, že se celé dovádění odehrává venku, nikoliv v nějaké kryté herně. Lanové centrum, které je součástí, je ale pecka! Děti se tu vůbec nemusí jistit, ač běhají několik metrů nad zemí. Všude ochranné sítě, takže dítě pouze vpustíte dovnitř a čekáte, až si oběhne kolečko. Prostě bezúdržbový provoz pro děti cca od 4 let. Náš Brácháč na to byl ještě malý, ten řádil ve vodním světě. Velkou výhodou je, že jak lanový park, tak vodní svět je pěkně ve stínu. Pokud bych měla doporučit některé z těch všech míst určených pro děti, tak jednoznačně toto. Naše děti byly úplně nadšené a my vlastně též. I když to není hřebenovka, ale co už:-).

ROZHLEDNA SÚKENICKÁ (Čarták)

Tip na jedno dopoledne či odpoledne s malými dětmi je rozhodně rozhledna Súkenická. Místní vám řeknou, že pokud existuje rozhledna, na kterou musíte, tak je to tato. Její velkou výhodou je, že je cca 500 m od parkoviště u hotelu Súkenická. Dojedete k ní i s kočárkem. Z rozhledny je opravdu nádherný výhled na ty dokonalé lesy! Škoda jen, že si to člověk nemohl vychutnat v klidu, poněvadž pořád slyšel: „Už chci dolů!“:-) Cestu si můžete zpříjemnit stavěním domečků, hledáním hub… Prostě, není kam spěchat, že?

SOLÁŇ

Naučná stezka po hřebeni Soláň je dlouhá 5 km, je na ní celkem 10 zastavení a to nejlepší – celou ji zvládnete s kočárkem. Auto můžete nechat na centrálním parkovišti kousek od infocentra ve Zvonici, nebo zaparkovatu hotelu Čarták. My jsme raději zvolili to velké, centrální. Na internetu jsem našla, že trasa bohužel není s kočárkem sjízdná jako okruh. Ale opak je pravdou. Jen doporučuji jít trasu shora,nikoliv zdola. My jsme startovali u hotelu Čarták a šli po červené k vyhlídce a pak se jen malý kousek vrátili stejnou cestou a napojili se na zelenou trasu. Jedině tento spojovací úsek nebyl úplně lážo plážo. Brácháč raději šel. Ale kočárek to prostě projede.

Ve Zvonici vám vydají plánek celé naučné stezky, podle které se určitě zorientujete. Po celé trase se vám nabídnou krásné výhledy do krajiny, spoustu zajímavých informací, a děti bude bavit hledat dřevěné sochy.

V hotelu Čarták je moc příjemné posezení a pro děti hřiště s trampolínou. Takže ideální pro odpolední siestu.

 

 

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ

Pokud se vydáte do Rožnova, naplánujte si zde raději celý den, je tady spousta věcí k vidění! Přiznávám, do Valašského muzea v přírodě jsem nevstupovala s největším nadšením, ale říkám vám, byl to pro mě jeden z nejsilnějších zážitků. Já se tam do toho TAK zamilovala! Ta vůně! To dřevo! Ty duchny a povlečení! Chvílemi se mi chtělo až brečet, jak moc jsem se chtěla ocitnout v té dané době.

Zaparkovat můžete na velkém parkovišti u koupaliště nebo o chlup blíž, na parkovišti přímo určeném pro tyto účely. Pro obě parkoviště však platí společné – do muzea nechoďte po silnici, ale parkem! V Rožnově je krásný, velký park, do něhož můžete vstoupit hned za mostem, kde ostatně začíná i parkoviště.

Celé muzeum je velké, má několik částí, do kterých se platí jednotlivé vstupné. My jsme zvolili s dětmi Valašskou dědinu a Dřevěné městečko. K mému překvapení to byl zážitek i pro děti. Lítaly od chalupy k chalupě a fascinovalo je stejně jako mě, že v jedné pidi místnosti spalo třeba až 11 lidí. Krásné to tam bylo, opravdu. A zvířata k tomu, co víc si přát.

V Dřevěném městečku byl slibovaný kolotoč, který však nejezdí po celou otevírací dobu, tzn. dětem raději nic neslibujte nebo se se zlou potážete stejně jako my:-).

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – VLÁČEK ROŽNOVÁČEK

Od Valašského muzea jezdí i vláček Rožnováček. Celá jízda trvá skoro hodinu. Já rozhodně doporučuji nastoupit až na stanovišti č. 3 nebo 4 (park za Dřevěným městečkem) a dojet s ním až na konec, k pokladnám VMP. Čekání na vláček si zde můžete krátit třeba krmením kačen. Pro nás byla celá jízda příliš dlouhá.

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM- JURKOVIČOVA ROZHLEDNA

K Jurkovičově rozhledně vede cca 30 minut dlouhá cesta (po zelené) přímo z parkoviště Valašského muzea v přírodě. Celý úsek lze projet s kočárkem (však Brácháč si to nedal jinak), ale je to trošku fuška – hlavně v začátku je náročné stoupání. Moc pěkná rozhledna. Výhled sice slabší než z rozhledny Súkenické, ale i tak to stojí za to. Jen pozor – na rozhledně zapomeňte na jakékoliv WC:-).

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – GIBON PARK

Jasně, že nemusíme vymetat všechno, ale… když už tady jsme, tak jim přeci tu radost uděláme, ne? Gibon park je o poznání menší než park v Bílé, ale děti měly radost i tak. Je tu parádní maxi dlouhá rovná skluzavka, která pro ně byla vrcholem sezóny:-). Lanový parčík je menší než v Bílé, ale též vhodný pro malé děti cca od 4 let.

Co se stravování týká, my jsme obědvali cestou do Rožnova v restauraci Zavadilka. V Zavadilce je fajn posezení na zahrádce, kde je spousta vyžití pro děti. Takže si tu můžete alespoň v klidu posedět a koukat do blba:-).

VELKÉ KARLOVICE – KULÍŠKOVA NAUČNÁ STEZKA

Velké Karlovice se též zařadily mezi má oblíbená místa. To prostě ty lesy… Kulíškova naučná stezka je dlouhá 2,5 km a opět je sjízdná s kočárkem. My to zvládli i bez něj! Na internetu se tváří jako neuzavřený okruh. Nicméně pokud dojdete k poslednímu stanovišti, kde nakrmíte ovce, podél nich sejdete z kopečka, tak si zcela intuitivně okruh uděláte sami. Trasa začíná u hotelu Pod Javorem a končí kousek od hotelu Horal.

Ve Velkých Karlovicích jsme měli to štěstí, že jsme se zde rozhodli povečeřet v pátek. Zjistili jsme tak, že se v místním minipivovaru Pod Pralesem každý rok koná Karlovské hudební léto. Děti se vyřádily na hřišťátku a my jsme měli možnost vychutnat si open air koncert:-). Prostě pohoda! Doporučuji sledovat a plán výletů přizpůsobit programu Karlovského hudebního léta.

VELKÉ KARLOVICE – PARK RAZULÁK

Oukej, přiznám to, i když se už fakt stydím. Byli jsme i tady:-). Když oni ti dva prckové pořád výletovali, v lese byli, na čerstvém vzduchu řádili… A pro nás to byla doba odpočinku. A tady – radost pohledět na to, jak jsou ještě z těch hřišťátek v transu. Za pár let jim to bude šumák a budou nás honit na horských kolech a pak šup k tabletu. Razulák byl fajn, ale kdo má srovnání s Bílou, ví, že fajn není to samé, jako pecka:-).

PUSTEVNY – RADEGAST – RADHOŠT

Něco, co jsem cítila jako povinnost navštívit, ale vlastně jsem k tomu necítila takovou chuť. Vnitřně jsem se bála davů lidí. A právem. Trasa z Pusteven přes Radegast až na Radhošť je dlouhá celkem 7 km tam i zpět a je to ryze kočárková trasa. Dálnice. Jediný výlet, na který jsme s Véčkem měli rozdílný názor. Pro něj to byla jedna z nejhezčích procházek, pro mě trochu zklamání. Nepopírám, že výhledy byly nádherné, ale ty davy, ty davy… socha Radegasta ani nešla vyfotit, jak byla oblepená turisty. Ono to ale bylo způsobené mým vnitřním nastavením. Věřím tomu, že kdybych stejnou trasu šla brzy ráno či pozdě večer, budu nadšená. Jsem si tím jista. Jsem však pyšná na Žloutkovou, že celou cestu ušla i přes velký „držkopád“ a že se ta naše holka tak dokáže zabavit stavěním mohylek. Musím jí asi nakoupit nějaké kameny do pokojíčku:-).

Na Pustevny se můžete nechat vyvézt i lanovkou a cestu zpět si zkrátit na koloběžce, které na Pustevnách půjčují. Dokonce zde mají i koloběžky se sedačkou pro nejmenší. Nicméně opět pro Žloutkovou neměli koloběžky s nášlapnou brzdou, čili nic pro nás.

Suma sumárum, každý den byl jiný, intenzivně prožitý, tak, jak má být. Domů jsme se vraceli až kolem 20 hodin, pak teprve večeřeli… No Italové hadr. Beskydy jsou zkrátka fajn! A ty lesy, ach ty lesy…

A tady ještě pár tipů, co jsem měla v záloze a nedošlo na ně.

ROZHLEDNA MILOŇOVÁ VE VELKÝCH KARLOVICÍCH – na rozhlednu se dá dojít i s kočárkem (cca 5 km). Více info zde.

BUMBÁLKA – MASARYKOVA CHATA – prý pohodová 2 km procházka s kočárkem.

S KOČÁRKEM NA GRUŇ Více info zde.

POHÁDKOVÉ LÁZNĚ – případě, že v Beskydech prší, hodí se i nějaká vnitřní herna. Více info zde.

NAUČNÁ STEZKA BESKYDSKÉ NEBE- více info zde.

Nějaké tipy najdete i zde na blogu.