Naše zima na horách – malé ohlédnutí

Již nějaký čas vám dlužím info o tom, kde a jak a proč jsme to vlastně byli celou zimu. Hodně lidí se mě ptá, proč jsme byli tak dlouho pryč, kde jsme byli tak dlouho, jestli jezdíme sami, kde bydlíme a někde mezi řádky se ukrývá asi to, co napadne každého, kolik to stálo?

Vezmu to postupně.

PROČ?

Protože nás to baví. Protože užívám na maximum tu volnost, kterou mi rodičovská dává. Protože to je poslední rok, kdy si to můžeme dovolit – škola volá. Protože čas nám nikdo nevrátí a vzpomínky nevezme. Protože jsem měla dost všech těch záchvatů kašle, které Brácháče dlouhodobě trápily. Protože byl v Praze celý leden smog. Protože, protože, protože… Protože to bylo fajn!

KDE?

Myslím, že se nám letos podařilo vytvořit takový vyvážený mix všeho. Jasně, nejraději vymetáme chalupy kamarádek, to je nejlevnější – i to se nám letos podařilo. Naše jízda začala týdnem na Kvildě, pak následoval přesun do Strážného v Krkonoších (naše jediná dovolená v roce, kdy nevařím), do Českosaského Švýcarska a Lužických hor (o možnostech lyžování zde ještě napíšu) a finišovali jsme uprostřed sjezdovky v Pasekách nad Jizerou.

JAK BYDLÍME?

Pokud se nevetřeme někam zadarmo, tak volíme z 99% ubytování v chalupách či apartmánech, zkrátka s možností vaření. To je bohužel nutností, takže si týden před odjezdem hraji na velkovývařovnu. O tom, jak před odjezdem pravidelně motám španělské ptáčky jsem psala již zde. Na horách pak už máme vesměs jen výdaje za permice, což jsou někdy pořádné pálky. Ale na druhou stranu, s malými dětmi člověk nehobluje sjezdovky od rána do večera.

S KÝM JEZDÍME?

To je častý dotaz, jestli jezdí Véčko s námi nebo ne. Přiznávám, v zimě jsem srab, takže za volant nesedám. Čili minimálně roli řidiče má.  Díky Ti za to! Jinak to hold leží na něm, myslím tím živení rodiny. Takže pracuje. Tak ale na druhou stranu… zas mu posíláme do kancliku fotky přes whats up:-). V zimě využívám všech možných lidských zdrojů pro role asistenta, pokud tedy jedeme lyžovat – tchýně, můj táta…  Abych zvládla lyžování s oběma, na to jsem ještě vloni byla krátká. Letos jsem překonala i tuto metu! Jinak si myslím, jsem holka poměrně samostatná:-).

ZA KOLIK?

Jojo, to jsem slyšela už tolikrát. „Vy si teda žijete“… Tady bych mohla přemýšlet hodiny, jak to diplomaticky napsat. A stejně bych to napsala blbě. Každý má jiné možnosti, co je pro někoho luxus, je pro někoho obyčejné, za co jeden utrácí, druhého nenapadne koupit…  Tak se na to vyprdnu:-).  Spíš to pojmu jako malé zamyšlení nad tím, kde se dá aspoň trochu „ušetřit“ a nebo alespoň mít ten dojem, že šetříte, když nehorázně utrácíte:-).

• Dobré vztahy– je možná až překvapivé, kolik hodných lidí má člověk okolo sebe! Stačí mít jen oči a srdce dokořán. To máte oteplováky půjčené od sousedky, návleky od jiné sousedky (protože ty oteplováky jsou krátké a leze sníh do bot), stejně tak i rukavice jsou půjčené. Další sousedce půjčíte nepotřebné lyže, ona vám zas helmu, někomu dalšímu půjčíte přeskáče, které vám teď leží ladem, rukavice… je to skvělý tohle sdílení! Jak se dobro zaseje, hojně se i sklízí.

• Jídlo – jo, je to tak! Týden na horách bez možnosti nákupu vás nutí víc plánovat, ještě víc o jídle přemýšlet, neplýtvat. Však kdo se s tím má na tu chalupu na sjezdovce taky tahat, že jo? Jednou to je čerstvý chleba, pak je z něj tvrdší chleba, pak super topinka a když už si myslíte, že jste se toho zpropadeného chleba konečně zbavili, vytáhnete druhou půlku ze sněhu:-).

• Kosmetika, kadeřník – co si budeme povídat. Týdny bez manžela, s kuklou a helmou na hlavě, se dvěma dětmi na krku, no kdo by se s tím ksichtem a vlasy dělal?

• Oblečení– ono když trávíte dva měsíce v oteplovácích, šetříte si ty fajnové džíny, vysoké kozačky, tričíčka. A co se dětí týká – naše děti mají většinu oblečení z druhé ruky. U nás se na Next a Lindex nehraje. To když už, tak Reima:-), ale i tu mám z bazaru. Miluju tu bazarovou šmelinu!

• Zábava – nepotřebujete divadýlka, galerie, zoologické zahrady, herničky! Stačí vám sníh, les, větve, kameny a vaše fantazie ožívá tak, že se nepřestáváte divit. A vše zdarma.

Abych to zkrátila. To naše trajdání vnímáme jako investici, investici do zážitků, vzpomínek a zdraví našich dětí. To je něco, co ocenit zkrátka nejde. I když vás týden na horách vyjde třeba na pár tisíc, je to nic oproti tomu, co za to dostáváte.