Přiznávám, že poslední dny jsem si s sebou místo pohodové vánoční nálady vláčela náladu fakt pod psa. Pocit neustálého selhávání coby dobré mámy, pocit vykrmené domácí „Blaženy“ s nemoderním účesem a deseti kily navíc, pocit stereotypního života… No a pak přišel včerejší výlet na Drábské světničky a zas je svět krásnější:-).
Ráno jsme sbalili haldy náhradního oblečení, svačinky, pitíčka… klasika… A HOROLEZECKÉ LANO! A vyrazili jsme směr Drábské světničky u Mnichova Hradiště.
Cesta z Prahy trvala cca 1 hodinu, samozřejmě jsme si ji zpestřili menší zajížďkou, neboť v krizovém okamžiku jsem překřičela navigaci, ale našli jsme to. Po E65, exit 63 až do obce Mužský. Nesmíte se cestou nechat zmást ukazateli směr Drábské světničky, prostě až na konec obce Mužský k restauraci Na Krásné Vyhlídce. A odtud už pěšky po modré. Celou cestu jsme v pohodě zvládli s kočárkem, i když cesta byla místy tedy hodně blátivá, někdy dosti kamenitá – no žádná magistrála to nebyla, ale dalo se.
Náš kočárek projel i mezi skalami Studeného Průchodu. Podle mě to dá každý kočár, i když jej třeba občas nadnesete. Stojí to za to.
Cestou jsme se napojili na dětskou naučnou stezku Příhrazskými skalami, což bylo milé, nečekané zpestření. I když Žloutková by si vystačila s Brácháčem i s hledáním modrých značek – a že jich zde je požehnaně! Nám se náramně tematicky hodila cedule o ulhaném strážci skal, neboť Paní Žloutková ve svých 4 letech začala celkem slušně lhát.
Celá trasa tam i zpět měla 3 km a my ji ušli za cca 2,5 hodiny. A co víc – bez jediného remcání:-)! Pro děti prostě dobrodružná procházka mezi skalami.
Protože Véčko odmítalo použít horolezecké lano na přivázání si jakéhokoliv potomka k tělu, a já to natěšeným dětem slíbila, vstoupila jsem do samotných Světniček jako první s Paní Žloutkovou.
Odvážně jsem si ji připásala na lano a zdolávaly jsme první žebřík. Jenže mi stačil pohled skrz zábradlí a už mi hlavou prolítly všechny možné stavy světa. Vzdala jsem to. Děti vyfasovaly mňaminku a já si šla vychutnat vyhlídku sama. Tak dlouho jsem nezažila takový krásný pocit volnosti, ticha a samoty! Bylo mi krásně…
No, nebudu to okecávat, nakonec došlo i na děti. Véčko celé Světničky proběhl bez lana nejprve s jedním a pak i s druhým dítětem. Mnou vykřikovaná slova hysterické mámy ani raději nebudu publikovat.
Paní Žloutková byla nadšená! Po svém výstupu prohlásila: „Já, paní Žloutková, budu HOROLEZEC,“ Brácháč jen dodal „TAKY“. Takže tak.
Procházku jsme zakončili pozdním obědem v 16.30:-) v restauraci Na Krásné Vyhlídce. Pěkná restaurace, bez dětských serepetiček, jen s dětskou židličkou. Ale když není nic jiného, dětem stačí pivní tácek…
V plánu byla ještě malá zajížďka do Srbska u Kněžmostu na Ranch Srbsko (19 minut autem). Zde je možnost projížďky na koních (350 Kč/hod). Předem jsem se chtěla telefonicky objednat, paní byla velmi milá a vstřícná. Nabídla, že se na koně i kozy můžeme přijet podívat i jen tak. Bohužel jsme to nestihli. Tak někdy příště.
Pak už jen krásný západ slunce, červánky, cesta domů, Mikuláš, promítačka Diax a 4 děti v obýváku na matracích jak sardinky.
Miluju tenhle aktivní život!
S psychickou pohodou to mám podobně. Když se něco děje, tak je mi fajn. Stereotyp na mateřské mi ale mění osobnost k horšímu 🙂
Prosím tě, s jakým kočárem ste tento výlet absolvovali? My si dle recenzí na netu pořídíli rádoby terénní kočár, ale dvouměsíční dítě v něm na nezpevněných cestách doslova léta, cestu na dvoračky jsme absolvovali s malou v ruce..
Baby jogger citi mini. Takze rozhodne ne terenni kocarek. Ale Brachac uz byl o dost vetsi, nejaky ten hup mu nevadi. S tak malym miminkem to je horsi:-(. Oni jsou tak krehci, nezpevneni. Ta cesta urcite neni vhodna po desti. My teda po desti sli:-), ale neparali jsme se s tim. Myslim, ze za sucha by to mohlo jit. Nebylo to tusim nijak kamenite, jen proste nerovny, nezpevneny teren. Pro me dobra pripominka, zkusim se pro priste o teren zajimat jeste vic. Co zkusit do kocarku tzv.hnizdo nebo cestovni polstarek kolem hlavy, aby mimco tak nelitalo?
Tak to jo:-) Díky za tip. Dala jsem kolem hlavy dečku, ale malá mi ji zas cucala:-)a stejně hlavu vůbec nedržela Nakonec jsem se rozhodla pro variantu nosit sebou manducu a nejhorší úseky překonat v ní. Třeba teď chci jít hřebenovku v brdech po červené z Mníšku pod Brdy a tam taky není možnost, jak se po zpevněné cestě dostat do dobřichovic resp. do Všenor, modrá i žlutá se zdají být dost nezpevněné. Ale chodit pořád jen po asfaltu se mi teda nechce:-))
Moc díky za tip, dnes jsme vyzkoušeli s dvouleťačkou ve valcu snap a skoro pětiletým. Moc prima výlet. Jen pozor, výstup na zříceninu hradu Drábské světničky je od listopadu do konce března uzavřený, to ale ničemu nevadí, vylézt se dá po červené po schodech hned naproti na vyhlídku na hrad. A ca 500m od parkoviště je po vichřici spadaných asi 5 stromů přes cestu, nutno kočár přenést, ostatní větve jsme odklidili 🙂 Studený průchod se dá projet i případně s kočákem objet – je tam kapku bahno.