Johoho! Křivoklát! Náš první výlet, pro který jsem se inspirovala zde na „S dětmi v báglu“! Ad Leto, díky! Kéž i já jednou zažiju, že naše výlety se stanou inspirací pro někoho jiného…
Takže. Křivoklátské lesy. Jsou nádherné! Mohu potvrdit, projeli jsme je křížem krážem, než jsme našli Křivoklát. Ta potvora se nám schovala, resp. kombinace mého autoatlasu a Véčkovy navigace, to není dobrá věc… To je asi jako míchat alkohol. Ale jo, mohli jsme sjet z Berouna přímo tam, my jsme si projeli vesnice jako Trubín, Svatá a já musím říct, že jsem si tuto autoturistiku vlastně užila.
Křivoklát
Na Křivoklátu jsme se samozřejmě nejdřív najedli. Trošku se za to stydím, ale kam přijdeme, tam s nadsázkou řečeno „taháme hned řízky“. Kaldoun v místní restauraci přímo na hradě byl dokonalý! Po polévce proběhlo WC, jak jinak – přebalovací pult k dispozici! A mohlo se postoupit dál v Maslowově pyramidě potřeb.
Rozhodli jsme se dětem ukázat svět z ptačí perspektivy a vylezli na věž. Je malá, ale výhled byl krásný. A Paní Žloutkové se splnil životní sen. Viděla v dálce reálnou perníkovou chaloupku.
Poté následovalo hledání oné naučné stezky s lesním hřištěm. Takže pozor: parkovat OPRAVDU až nad hradem! Je tam jakási prehistorická benzinka, u ní velké placené parkoviště (50 Kč). Ti odvážnější vyjedou ještě o cca 50 m dál, kde je pár parkovacích míst zdarma. My jsme samozřejmě parkovali (opatrnostní hledisko – co kdyby nebylo místo!) asi tak 500 m pod hradem. Takže tím, že jsme došli k hradu, vyčerpal Bráchoségra svou denní kapacitu kroků a Véčko pelášil zpět pro auto s kočárkem:-).
Naučná stezka začíná u silnice vedoucí do kopce od hradu, u žluté budovy lesní správy. Procházka v tomto lese je opravdu krásná! S kočárkem bez problémů. My se brodili listím, romantika jak hrom.
Hned v začátku jsou první atrakce pro děti – velký hrad, skluzavky, lanovka.
Dokonce i druhou část hřiště jsme našli – dlouhou skluzavku. Pozor – fakt se tam dost dětí potlouklo. A právě u skluzavky nastal problém. Takže: Opravdu apeluji na všechny – hned na začátku si vyfoťte plánek celé oblasti. K ničemu vám to nebude, ale jen pro ten pocit:-). Podle mě ten plánek nikdo nepochopil, nebo ho nepochopil ten, co ho dělal, nebo nevím, co se stalo, každopádně jsme stále nemohli najít ten správný směr. V jednu chvíli to vypadalo asi takto: Rodina A: „Dobrý den, nevíte, kudy…?“ Rodina B (my): „Ne, nevíme, my jdeme celou cestu za vámi, protože jste šli tak sebevědomě.“ Rodina C: „Dobrý den, nevíte…?“ Rodina B: „Nevíme, my jdeme celou cestou za rodinou A. Rodina A také neví.“ Prostě – za dlouhou skluzavkou nahoru a doprava! Jinak můžete chodit křížem krážem, je tam krásně, s kočárkem vjedete všude, ale děti to po čase přestane krapet bavit.
Poté, co jsme se zde nabažili, jsme zamířili S NAVIGACÍ (prohrála jsem!) směr Beroun. V Berouně jsme si projeli pár jednosměrek, nahoru, dolů, proběhla vášnivější diskuze, ale našli jsme je! Medvědy! Medvědárium je tak nějak v centru Berouna, je zde spousta ukazatelů, to najdete:-). U medvědária je celkem pěkné dětské hřišťátko, stánek s palačinkami a mobilní WC.
Musím říct, že křivoklátské lesy mě dostaly. Jsou tak velké! A krásně barevné! MILUJU PODZIM. JARO. ZIMU. No a vlastně i to léto:-).
Zanechat komentář