Díky dětem jste možná zvolnili tempo, plánujete výlety podrobněji, soustředíte, se co oni na to. Možná preferujete z důvodu svého a jejich pohodlí cestování autem. Nevadí vám výlety typu vyložit se před rozhlednou „hup nahoru a hup dolu“ do auta.
,Ačkoli jsem bývalý horal, nebyl by mi tento způsob cestování cizí. Ovšem to bych musela žít s jiným mužem:-). Můj muž nechce, abychom zůstali „mastňáky“ a přece se dá jít taky kousek pešky, nemusí se všude autem a vlaky jezdí skoro všude. Nevadí mu v tomto názoru ani fakt, že Modroočka chodí hlavně když ví, kam se jde. Nejlépe když se jde do metra či na nádraží:-). Budy zatím nechodí vůbec. Proto velice brzy po startu výletu táhne Modroočku na zádech a později k tomu dostane kočár s Budym. Ještě poslouchá mě, jak se rozčiluju, kdo se má s tím zbytkem krámů tahat, když jsme přece v 21. století a máme auto:-).
I tento výlet pojal muž dobrodružně. Přímá cesta vede do města Rychnov u Jablonce, dále obec Kokonín, kde již ukazatele na rozhlednu.
My jsme jeli autem do Turnova, pak vlakem do Rychnova u Jablonce a odtud autobusem do Kokonína, dále pěšky. Muž říkal, že je to kousek. To je ostatně vždy, když on to říká (před pár lety taky říkal na Dachsteinu, že už je to za rohem a šli jsme další 3 hodiny). Úvodní část cesty Kokonín pošta a dál ulice Jahodová až na konec, pak Krkonošská a dále po modré turistické značce až k rozcestí Dolní Černá Studnice. Tato část je celá po silnici 3.třídy. V době našeho výletu zde byl velký provoz. Pro ty šťastnější z Vás, co již nemáte kočárky, můžete to vzít lesem a provozu se vyhnout. Závěrečná cesta k rozhledně je z rozcestí Dolní Černá Studnice doleva po zelené turistické značce až nahoru. Je to prudší kopec s převýšením 300 m. Muž samozřejmě na závěr táhnul oba kluky. Cesta vhodná i pro kočárek bez problémů, asfalt celou dobu. K cíli jsme došli značně hladoví a žizniví. Pobyt uvnitř restaurace jsme zavrhli, bylo tam strašné horko, navíc málo místa. U volného stolu se zrovna kojilo miminečko., čímž zbytek stolu obsadilo. Lidem bylo žinantní si tam sednout. Čekali jsme tedy venku. Přestože jsme jídlo objednali včas a ihned zaplatili, čekali jsme 40 minut!!! V mezidobí jsme si krátili čas „běhy“ po hřišti, výstupem na rozhlednu. Když přišel očekávaný řízek, snědli jsme ho na posezení. Jídlo bylo výborné. Kluky záhadně hlad přešel…Objednaná a zaplacená polévka nebyla donesena, ani na opakovanou výzvu.
Rozhledy „shora“ krásné. Za rozhlednu se platí 50 Kč. Pokud si dáte něco k jídlu, máte slevu na 20 Kč. Protože jsme tak dlouho čekali na jídlo, dostali jsme rozhlednu gratis.
Zpátky k vlaku jsme se vydali po cestě vedoucí do Smržovky. Cesta prudší, jílová, místy kluzká. Dolů s kočárkem v pohodě. Díky zdržení s pozdním obědem jsme i tak museli vzít nohy na ramena, abychom stihli vlak směr Turnov a pak rychle k autu:-).
Resumé výletu – jeďte se podívat na rozhlednu, nejlépe autem:-). Dejte si jídlo, ať máte rozhlednu zdarma či za malý peníz, ale předtím si dejte sváču, ať vydržíte, než jídlo přinesou:-).
A zde sama autorka:-)
Zanechat komentář