Dobrodružná hra v oboře Hvězda

Jestli si myslíte, že každý náš výlet je v pohodovém duchu, že běháme po lese, objímáme stromy a lítáme hlavami v oblacích, tak to jste na omylu. Povím vám, jak to bylo dneska. Podařilo se nám vyrazit nezvykle brzo na sobotní dopoledne. Už chvilku po 9. hodině ráno jsme sedali do auta. Pecka, skvělý start! Jenže jak to hezky začalo, tak to zase hezky skončilo. V autě propuklo tak trochu peklo. Chvílemi jsem měla pocit, že se musím někde nechat vysadit, utéct do lesa, obouchat si hlavu o strom a okamžitě se nechat rozvést (však za to může on, že jo! 🙂 ). Hlavou mi letěly takové ty blbé myšlenky: „Co jen dělám špatně? Že jsme nezůstali sedět doma na prdeli! Proč to ty děti jen dělaji?“ A blablabla. Ještě v bráně do obory Hvězda jsem měla pocit, že tenhle výlet, tak ten rozhodně nedopadne dobře. No a co myslíte? Dopadl! 🙂 Na blbou náladu je nejlepší ji prostě vyběhat!

HLEDÁNÍ POKLADU V OBOŘE HVĚZDA

Na Hvězdu jsme s Véčkem „za mlada“ jezdívali poměrně často. Jó, to byly časy. 🙂 Takové ty dlouhé procházky, ticho, klídek… Člověk si pročistil hlavu a prodiskutoval všechno možné. Jenže teď máme dvě děti. Dvě celkem malé děti. Takže by se mohlo zdát, že na ticho a klídek můžeme zapomenout, stejně tak i na dlouhé procházky. 🙂 A světe div se, dneska jsme v Oboře strávili bezmála 4 hodiny hledáním pokladu. A hlavně, Brácháč to ušel celé sám (až na cílovou rovinku teda). 🙂

Vybaveni mapou z dílny Kouzelného světa skřítků  jsme hledali celkem 11 skrýší s úkoly, razítky a samozřejmě i s blyštivým zlatavým pokladem v závěru. Až na jeden úkryt jsme je našli všechny! Podobnou hru jsme už otestovali v minulosti na Okoři. Musím říci, že hra na Hvězdě byla podstatně těžší co do orientace. Pokud se hru rozhodnete absolvovat, doporučuji mít jako záložní variantu i GPS. My jsme se bez ní obešli, ale občas jsme tápali. Rozhodně ovšem není třeba ztrácet hlavu, stačí se držet mapy a ono to nějak dopadne. 🙂 Hlavně se nehroutit z toho, když něco nenajdete.

Samotná obora nabízí mnoho možností, jak si procházku zpříjemnit. Naše děti se dokázaly zabavit po svém. Pořád někde lezly, Brácháč lovil bizony, Žloutková kreslila stromy a oba se šťourali v tom spadaném listí. A samozřejmě sbírali větve. 🙂

Stejně jako posledně jsme měli v batohu připravený náhradní poklad, pokud bychom ten herní nenašli. To vřele doporučuji, protože v případě této hry jsme hledání pokladu už chtěli vzdát, když na nás najednou, za pět minut dvanáct, vykoukl. 🙂 Naštěstí!

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ NA HVĚZDĚ

Okruh měl cca 3 km a celý byl sjízdný s kočárkem. Vedl nás kolem dvou dětských hřišťátek, kde jsme měli samozřejmě nucenou pauzu. 🙂 Jedno hřiště najdete přímo u letohrádku zde.

Další hřiště je u vchodu z ulice Libocká (u pomníku J. Roháče z Dubé). Obě hřiště musí být fajn i v horkém počasí, protože jsou ve stínu. A toho v Praze moc nebývá.

Další možností, jak na Hvězdě zabavit děti, je i Dopravní hřiště u Vypichu.

Červené tváře, poklad v kapse a tři kilometry v nohách bez kňourání, tak to bylo skóre dnešního dne. A že byl oběd až v 15 hodin a cukroví není hotové? Netradiční zážitek měl prostě tentokrát přednost před tradicemi. 🙂